Zahraniční politika Číny je krystalinicky čistá. Global Times, ekvivalent sovětské Pravdy a našeho bývalého Rudého práva, k ní píše: „jestli si někdo myslí, že budeme tancovat podle toho, jak si kdo přeje, pusťte obchod z hlavy.
Zapomeňte na to, že byste mohli mít máslo a peníze za máslo. To znamená vzít si naše peníze a šikanovat nás za Sin-ťiang, Hongkong a lidská práva“. List uzavírá své poselství následovně: „Nezáleží nám na tom, jakou škodu by mohlo způsobit neuzavření obchodní dohody mezi námi, ale Čína nikdy neučiní žádné ústupky ze svých zásad. “První a nejdůležitější je uznání, řekněme to na rovinu, že Hongkong a Tchaj-wan jsou nedílnou součástí Čínské lidové republiky. Uznat znamená také respektovat“. Podle mé zkušenosti, čínský hněv nás stíhá právě za to, že slovně sice jednotu Číny uznáváme, ale v praxi ji nerespektujeme.
Nepozvání Miloše Vystrčila k Milošovi Zemanovi, zřejmě Číňanům - jako omluva - stačit nebude. Zřejmě jim nebude stačit ani vágní ujištění, že ČR respektuje zásadu jedné Číny. Na druhé straně druhé by nás mělo varovat, že Číňané jsou velmi učenliví, zvlášť od Američanů. Čína dnes čelí americkým pokusům oslabit její ekonomiku tím, že se jí snaží z těla vytrhnout její „průmyslové srdce“. Srdce, tvořené špičkovými firmami, zajišťujícími převážnou část daňových odvodů, pracovních míst a exportních příjmů, jinými slovy, firmami zajišťující Číňanům blahobyt. Číňané - jako učenliví žáci - se mohou, za trest, pokusit vytrhnout z českého „srdce“ automobilku Škoda. Automobilku, jako největšího plátce daní, největšího exportéra a druhého největšího zaměstnavatele v ČR.
Češi tuto možnost nepovažují za reálnou, protože Škodovka je v německých rukou a mají za to, že Číňané si to nebudou chtít s Němci „rozházet“. Ale co, když vedení koncernu Volkswagen samo hledá záminku k odchodu z ČR? Co když se zájmy Číny i koncernu Volkswagen začínají překrývat? Čínští diplomaté se v Německu sejdou s vedením Volkswagenu a v důvěrném rozhovoru jim vysvětlí, že s jejich firmou budou i nadále vřele a ochotně spolupracovat, ovšem jen za podmínky, že se na čínském trhu už neobjeví ani jedno auto vyrobené v ČR. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby Němci nevyužili tuto záminky pro zdůvodnění přesunu výroby z ČR do svých ne úplně využitých závodů v Německu, Maďarsku a na Slovensku.
Není žádným tajemstvím, že mezi českým personálem a německým vedením panují naprosto odlišné názory mj. na budoucí vývoj automobilky (bližší rozbor viz: Škodovácký odborář 33/20). Modely jako Kodiaq či Kamiq ukázaly, že Škodovka dokáže konkurovat i samotnému Volkswagenu. Koncern ovšem nepotřebuje dvě automobilky bojující o týž segment zákazníků, nebo jinak, dvě značky, které se budou vzájemně kanibalizovat. Koncern si přeje, aby Škodovka vyráběla „low cost“ automobily pro východní trhy, s čímž Češi, včetně české vlády, zásadně nesouhlasí. Němci by se přemístěním výroby do zahraničí těchto problémů zbavili.
Pokud odchod největšího daňového plátce - Škoda Auto, a.s. - nebude pro bankrot ČR stačit, čínští diplomaté vysvětlí i ostatním dalším plátcům v pořadí, že pro obě strany bude výhodnější, pokud ČR opustí dobrovolně. Pokud ne, budou zapsáni na „Černou tabuli“ a může jim být zakázán dovoz či vývoz, případně odepřeny investice v Číně. Může jim být rovněž vyměřena pokuta, omezen vstup jejích zaměstnanců do Číny, ale stejně dobře Peking může odmítnout poskytnout jejich zaměstnancům pracovní povolení nebo povolení k pobytu. Výsledek je předvídatelný: firmy z ČR odejdou a stát přijde o daně a nebude mít z čeho splácet ani úroky z dluhu, natož dluh samotný. Ekonomika se sesype jak „domeček z karet“a státnímu bankrotu půjde jen těžko zabránit. Lov končí, kořist je skolena a z Pražského hradu se stane hotel pro čínské turisty.
A co říci na závěr? Čechy jistě může těšit podpora ze strany EU: „Česká republika má právo rozvíjet hospodářskou a kulturní spolupráci s Tchaj-wanem a předseda Senátu Vystrčil, ústavně druhý nejvyšší představitel České republiky, k návštěvě Tchaj-wanu nepotřebuje souhlas Čínské lidové republiky“. Tak to uvedla Evropská komise ve společném prohlášení. Je to od EU hezké a milé, ale jen se tak ptám: „kdo asi v Číně zaujme uvolněné místo po našich firmách“?
