Radkin Honzák ve svém blogu na Aktualně.cz velmi hezky vzpomněl výročí 75 let od úmrtí Sigismunda Schlomo Freuda (zde). K jeho vzpomínce bych se rád připojil.
V každém židovi je ukryto kus Mesiáše. Judaismus i křesťanství je založeno na přesvědčení, že přijmeme-li víru, staneme se „lepšími“ a „dokonalejšími“ lidmi. Marx si všiml skutečnosti, že přestože církev lidem vtloukala do hlavy katechismus téměř 2 000 let, nadále lžeme, krademe, smilníme a desaterem (vírou) se příliš neřídíme. Následně došel k závěru, že na vině jsou materiální podmínky, v nichž lidé žijí. Čím jsou horší, tím hůře se chová i člověk. Domníval se, že ke zdokonalení člověka povede cesta zlepšení materiálních podmínek jejich života.
Pak přišel Freud a (později jeden) náš rabi, který se ve svém zralém věku zamiloval do mladé dívky. Freud jasně ukazuje se, že nastoupí-li pudy, pak výchova, vzdělání, racionalita i víra jdou stranou!
Nevím jak laskavý čtenář, ale já si vzal od Sigismunda Freuda dvě hlavní poučení:
- pokud tak úplně nedokážeme ovládat ani své pudy, měli bychom „přibrzdit“ ve své snaze stát se „řediteli Zeměkoule“,
- člověka z vnějšku „zlepšovat“/„zdokonalovat“ nelze. Pokoušet se z lidí „vyšlechtit“ anděly a následně pro ně plánovat ráj - ať už na nebi či na zemi - je čirá utopie.
Příjemný zbytek víkendu!
