Zajímavé otázky k eurovolbám od volbydoeu.cz

Jste zastáncem hlubší politické integrace EU, nebo se přikláníte spíše k modelu společenství suverénních států založenému na volném obchodu, bezcelní zóně a sdílených demokratických hodnotách? Rozhodně volím druhou variantu.

Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil byste s jeho vstupem do EU? Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU?

Regulace, které jsou s členstvím v EU spojeny ničí podle výpočtu Evropské komise 3,5 hrubého domácího produktu ročně. Země, která by bez regulací EU rostla ročně 3,5 procentním tempem bude stagnovat. To znamená, že bude každých 20 let dvakrát chudší než by byla bez členství v EU. Mám Turecko rád, proto bych jím členství v EU nepřál.

Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit?

Země EU se v současné době řídí nějakými 30 000 směrnicemi a skoro každou hodinu vznikne nové nařízení nebo směrnice. Tato byrokratická mašina se nedá zastavit, záleží na ní obživa desítek tisíc úředníků, lobbistů a politiků. EU by potřebovala úplný legislativní reset aby došlo k regulačnímu odvšivení. Kéž by se alespoň podařilo to, aby příští komise začala směrnice rušit místo toho, aby stále produkovala nové.

Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená?

Podle mě jsou obě funkce zbytečné. Pro dialog a spolupráci v Evropě by stačilo ponechat Radu Evropy. Zajímavé je, že si EU udržuje loajalitu bývalých komisařů tím, že jím hrozí, že přijdou o důchod pokud by se na veřejnosti začali negativně vyjadřovat o EU po skončené svého mandátu.

Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet optimální?

Optimální počet europoslanců je nula.

Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky?

Ne měla by se zcela zrušit. Dotace EU jsou především nastroj ke korumpování národních politických elit. Je také faktem, že dnes bankrotující země jsou také na špici největších příjemnců Evropských dotací. Jestli si někdo myslí, že socialismem a státním přerozdělováním se dá vybudovat prosperita, tak by se měl podívat na to jak dopadlo 40 let komunizmu v ČR.

Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl byste po případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu?

Ne a ne. V době schvalování začlenění Evropského stabilizačního mechanizmu do evropského práva jsem byl přítomný v Poslanecké sněmovně a bylo tristní pozorovat, že ani ministr financí ještě těsně před hlasováním nevěděl, že se tím ČR nepřímo zaváže hradit 350 miliard korun.

Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní. Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU?

Každá země by si imigrační politiku měla řešit sama.

Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval Vy? Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval byste pro návrh, nebo proti?

Myslím, že by si tyto věci měla řešit každá země sama. Pokud bych rozhodoval za ČR, tak jsem pro otevřené hranice.

V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému?

Kdyby si země imigrační politiku řešily samy, tak by k tomu docházelo v menší míře. Nejspíše by došlo k omezení imigrace demokratickou cestou, jak to udělali ve Švýcarsku.

Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál změnit?

Nejšílenější je oblast boje s globálním oteplováním. EU plánuje za desítky miliard euro zpomalit globální oteplování za 100 o půl roku. Státní podpora solární energie, biopaliv, zákazy žárovek... to vše by se více hodilo do Kocourkova než do společnosti, jejíž členové se pyšní označením homo sapiens.