Fed nakoupil v období od 24. května do 29. května cenné papíry kryté hypotékami (MBS) v hodnotě 12,2 miliardy dolarů. V sedmidenním období předtím to bylo 15,3 miliardy dolarů. Průměrná cena domu v USA se aktuálně pohybuje okolo 300 000 dolarů. Fed se tak jenom za těchto 14 dní stal majitelem hypoték, které by při stoprocentním pokrytí ceny nemovitosti úvěrem mohly financovat 92 000 průměrných amerických domů. Fed odstartoval v pořadí již třetí kvantitativní uvolňování, když 14. září 2012 zvýšil nákupy MBS na 40 miliard dolarů měsíčně. Následně 12. prosince 2012 zvýšil celkové nákupy MBS a amerických dluhopisů na celkovou sumu 85 miliard dolarů měsíčně. Fed se tak snaží oživit trh s bydlením a nastartovat hospodářské růst v USA. Zatím MBS Fed pouze nakupuje. Na posledním slyšení předseda Fedu Ben Bernanke prohlásil, že MBS Fed nikdy nemusí prodat a může je držet až do jejich maturity.
Rychlost oběhu peněz v USA je nejnižší za posledních 50 let a klesá stabilně od roku 2000. Největší snižování rychlosti oběhu peněz bylo v obdobích recese. To dovoluje Fedu tlačit obrovské množství likvidity na trhy bez toho, aby se to projevilo na míře inflace. Tištění peněz ale může způsobit bublinu jak na trhu akcií, tak na trhu dluhopisů.
Warren Buffet přestává věřit tomu, že by akciová bublina šla ještě více nafouknout. Rozhodl se držet rekordní množství hotovosti v objemu 49 miliard dolarů. Vývoj na akciových trzích komentoval slovy: „Jediné co je potřeba pro akcie aby otočily, je naznačení Fedu, že ukončí kvantitativní uvolňování.“ Jeho slova se částečně naplnila minulý čtvrtek. Fed zveřejnil zápis z jednání FOMC, v kterém je uvedené, že bude na svém příštím zasedání 18.-19. června 2013 revidovat svojí strategii ukončení kvantitativního uvolňování. Index S&P 500 propadl ze svého historického maxima 1685,5.
Někteří analytici upozorňují na to, že v minulosti ukončení období nízkých úrokových sazeb neznamenalo konec růstu akciových indexů, ale právě naopak. Indexy chvíli stagnovaly a poté začaly růst. Fed totiž ukončoval politiku nízkých úrokových sazeb jako reakci na obnovený hospodářský růst.
Dnes ale zažíváme něco jiného. Akcie od začátku roku raketově rostou dosti nezávisle na informacích z americké ekonomiky a zdá se, že klíčovým faktorem pro jejich růst je právě obrovský přísun likvidity způsobený již třetím kvantitativním uvolňováním. Buffetův předpoklad, že ukončení kvantitativního uvolňování způsobí propad akciových trhů, se podle našeho názoru může naplnit. Zvyšování rekordně nízkých úrokových sazeb začne podle Fedu nejdřív v roce 2015.
Vít Jedlička je analytik společnosti Colosseum, vyšlo na colosseum.cz
Graf: Aktiva Fedu v miliónech dolarů (pravá osa), klíčová úroková sazba Fedu v procentech a vývoj indexu S&P 500 (levá osa) (zdroj: Bloomberg, Colosseum)
