O tom, když někomu fakt STOJÍ

Každému nějak stojí. Záleží na mnoha okolnostech, někomu stojí výborně, vždy a za každých okolností, někomu občas stojí hůře, někomu stojí špatně vždy, tedy, nikdy mu nestojí dobře. Ale začněme od počátku.

Takhle mu stojí

Častý stesk nás řidičů je směřován k tomu, jak ti ostatní řidiči dnes špatně jezdí. Zajímavý aspekt těchto řidičských soudů je, že všichni řidiči si stěžují, že všichni ostatní řidiči jezdí (někdy) jako čuňata. (vepříkům se tímto omlouvám. Na pekáči je mám vlastně rád). Ale kdo tedy jezdí špatně? Všichni totiž říkají, že všichni ti ostatní. Mnohem méně reakcí je však na to, jak řidiči u nás stojí. Protože každé auto, když dojede, je třeba ho někde zaparkovat. A pak - stojí. A jak nám ty naše auta stojí? Různě. Teď nemyslím parkování na zakázaném místě, tam nám domluví policajt pokutou. Ale jak nám auta stojí normálně, vlastně správně, na parkovištích? Všimli jste si? (viz. fotografie) Tohle není na pokutu, tohle auto skutečně jen stojí na parkovišti. Takhle nějakému panu řidiči prostě stojí (auto). Zdá se, že nejen že někdy jezdíme jako prasata, ale někdy stojíme ještě hůře. Je však možné, že řidič tohoto vozidla sledoval něco jiného. Třeba si řekl:,,Hlavně že mi ještě stojí“.