Hysterie kolem intervence ČNB, aneb co Čech, to centrální bankéř

Intervence ČNB proti koruně rozjela další vlnu českého sebemrskačství. Jeden přes druhého se každý, kdo zná abecedu a má blog nebo píše do novin, předhání s ostaními v tom, jaký je bezmocný nuzák a dohola ožebračený zoufalec v bezohledné hře mocných a nenažraných...

Z ryku nekonečných nářků občas přiletí otázka: Co je špatného na tom, že klesají ceny? Proč politikům vadí řádný spořící občan?
A spoustu dalších, rodících se v paranoidní představě o tom, že ubohého "obyčejného člověka" chce jen každej vokrást, voholit a nechat chcípnout v kopřivách...

Nuže - co je špatného na tom, že klesají ceny? Co je špatného na deflaci? Inu - z pohledu spotřebitele asi nic. Naopak - když ceny klesají, bohatství roste samo. Komu by se to nelíbilo?
Když klesají ceny, k obsluze ekonomiky stačí menší peněžní zásoba. To by bylo taky fajn, kdyby...

Kdyby ty nadbytečné peníze z ekonomiky opravdu zmizely. Kdyby se spálily, kdyby je ČNB odepsala nebo jinak znehodnotila.

Ale to se nestalo. A ani nestane, protože nemůže. Namísto toho se ty peníze hromadí v bankách.

Deflace působí jako brzda poptávky. Spotřebitelé čekají, kam ceny ještě klesnou, a odkládají spotřebu. A v momentě, kdy se pokles cen zastaví, aktivují svoje úspory a vrhnou je na trh. Pokud se to stane najednou, bude to velký malér. Najednou se objeví obrovský převis poptávky, který vyžene ceny prudce vzhůru a rozkolísá ekonomiku. Nastane nákupní horečka, kterou později opět vystřídá nákupní ochlazení. Křivka spotřeby místo aby se vyrovnala, začne se sinusově vlnit.

ČNB svou intervencí míří na potenciální převis poptávky. Znehodnocením měny (a ohrožením hodnoty úspor - o znehodnocení nemůže být řeč) chce motivovat spotřebitele k nákupu a tím omezit možnost náhlého zaplavení trhu poptávkou a stabilkizovat křivku spotřeby.

Ono to nezafunguje hned, spotřebitelská nálada má vždy zpoždění za podobnými impulsy. Příkladem může být "vajíčková krize" z před dvou let. Dokud byla vejce za dvě až tři koruny, byla křivka spotřeby stabilní. Pak došlo k administrativnímu zásahu, vajíčka se na chvilku stala nedostatkovým zbožím a jejich cena začala růst. Ale spotřebitzelé nezareagovali ani na 4 Kč za kus, ani na 5 Kč/kus, mazec nastal až v situaci, kdy vejce stála okolo 7 Kč/kus. Pak se teprve začaly dít věci. Lidé začali vykupovat vejce, ale i slepice, kurníky a vše, co předpokládali, že budou k chovu slepic potřebovat.

Pokud by se z nějakého důvodu náhle a nekontrolovaně aktivovala finanční rezerva tvořená úsporami, stalo by se něco v principu podobného, ale rozsahem mnohem většího. A mohlo by to ekonomiku na dlouho fatálně poškodit.

A to je i důvod, proč vadí řádně spořící občan. Úspory jsou spící peníze. Banky je nepotřebují, protože mají mnohem levnější zdroje peněz. Ekonomika v deflaci je také nepotřebuje, umí se obejít bez nich. Úspory jsou časovaná bomba, schopná ekonomiku rozbořit jako domeček z karet. není to žádný rozmar nenžraných politiků nebo bankéřů. Je to prostý fakt.

Mírná inflace brání jejich nadměrnému růstu a nutí střadatele méně spořit a více investovat.

Ale to není zajímavé. Daleko zajímavější je, že příští týden zdraží benzín a do vánoc i elektronika. Nad tím se dá krásně hysterčit a kvílet, a fňukat a naříkat, jak nás zase ti zloději tam nahoře okrádají, jak z nás dřou kůži a jak jsme chudáčci bezmocní. To je to, co chce čecháček slyšet. To je rajská hudba pro jeho ožebračené ucho.

Tak si fňukejte. Já jdu spát. Dobrou.