Jako energetik si myslím, že bez dostatku energií není možný rozvoj naší společnosti, ale dostatek potravin je minimálně stejně důležitý.Že je tento názor správný, je přístup k zemědělství ekonomického tahouna EU Německa a například také Norska, jedné z nejbohatších evropských zemí - díky těžbě ropy.
Pocházím ze sedláckého rodu a tak mám velice blízký vztah k přírodě a půdě. Orná půda je základem pro kvalitní potraviny. A tady si myslím začíná jeden z našich největších problémů. Distribuční velkosklady postavené na orné půdě nejen hyzdí krajinu, ale každoročně ubírají z omezeného množství zemědělské půdy. Každý den takto v nenávratnu zmizí 12 hektarů. Proto jsem stál u zrodu zákona, který sice nezabrání, ale aspoň stíží takové plýtvání zemědělskou půdou.
Velkolány monokultur obilí, řepky a kukuřice nejen nevypadají v přírodě pěkně, ale mnohdy jsou pěstovány takovým způsobem, že poškozují půdu. Větrná a vodní eroze potom vykoná své a dopady na kvalitu orné půdy jsou zničující. Každý rok dochází ke ztrátám na kvalitě orné půdy, které vyčíslili odborníci na čtyři miliardy korun.
Máme u nás tisíce malých vlastníků zemědělské půdy, ale většinu této půdy obhospodařují nájemci. Malí vlastníci mají velmi omezenou možnost kontroly, zda se s jejich půdou správně hospodaří. Hlavním úkolem státu je ochrana soukromého vlastnictví a v tomto případě skutečně musí chránit!Je nezbytné vytvořit takové podmínky, aby řádná péče o půdu byla ekonomicky výhodná nejen z dlouhodobého, ale i z krátkodobého hlediska.
Nechceme ze zemědělců výrobce energií
Stát (a EU) dává farmářům dotace a proto má právo od nich požadovat řádnou péči o půdu. Už také proto, aby půda uživila i naše děti, vnuky. Pokud budou farmáři řádně pečovat o zemědělskou půdu, tak nevidím problém s obnovitelnými zdroji energie na zemědělské půdě. Ovšem za předpokladu, že to bude pouze doplňková činnost. Od farmářů chceme především potraviny a nikoliv kilowaty! Nechceme z nich mít energetiky!A hlavně musí být takto vyrobená energie cenově konkurenceschopná.
Ježí se mi vlasy hrůzou na hlavě, když si vzpomenu na fotovoltaiku. Na hektary panelů na nejúrodnější půdě v Polabí, které vyrábí elektrickou energii 11x dráž než jaderná elektrárna v mém sousedství. Nevidím nic špatného na bioplynové stanici, kde podstatnou částí náplně bude prasečí kejda, zvláště, pokud vedle ní bude kompostárna a třeba několik fóliovníků, vytápěných odpadním teplem z bioplynky. A rád bych také viděl zemědělské stroje jezdit na metyl ester řepkového oleje (MEŘO) místo toho, abychom ho přidávali do motorové nafty, zvláště pokud jsou farmáři schopni sami si MEŘO vyrobit levněji, než je cena nafty.
To je cesta, kterou musíme jít.
