Vzdělání. Jeden z prvních údajů na životopise nového uchazeče o zaměstnání. Zvláště u lidí s menšími pracovními zkušenostmi je tím nejdůležitějším údajem. Když se na něj podíváme běžným pohledem, tak uvidíme možná konkrétní školu, známou univerzitu nebo kvalitní fakultu. Představíme si, že onen uchazeč chodil na přednášky a cvičení, na nichž získával znalosti, které více či méně konvenují s tím, co jej čeká na pracovní pozici, o kterou se uchází. Je to teorie, která říká, že vzdělání zhodnocuje lidský kapitál, že vzděláním se lidé stávají produktivnějšími a výkonnějšími.
Na druhou stranu mnoho manažerů už ví, že to, co se studenti dozvídají na vysokých školách, velmi často neodpovídá tomu, co by oni sami od absolventů potřebovali. Teoretické zaměření a malá spojitost se skutečnou praxí vedou k nedůvěře zaměstnavatelů k tomu, co se studenti na škole (ne)dozvěděli. Zvlášť studenti ekonomie to mají komplikované. Dostanou na škole mnoho pouček o tom, co se jak počítá, ale také upozornění, že „dokonalá konkurence stejně neexistuje“ nebo že „v dlouhém období jsme všichni mrtvi“. V realitě se nakonec setkávají s tím, že v běžném firemním prostředí to všechno funguje jinak. Má pak smysl vůbec studovat?
Zaměstnavatelé tak nakonec spoléhají na to, že absolventa naučí všechno sami, zaškolí, pošlou do trainee programu nebo přidělí mentora, který bude s novým zaměstnancem procházet první pracovní kroky. Vzdělání tím pádem ztrácí pro zaměstnavatele význam zprostředkovatele nových znalostí a schopností.
Ale možná by se zaměstnavatelé měli dívat na vzdělání uchazeče trochu jinak. Vysokoškolským vzděláním přeci neprojdou všichni a ti, kterým se to podařilo na kterékoli ze škol, toho museli hodně obětovat a prokázat spoustu schopností. Tou nejdůležitější z nich je určitě schopnost učit se novému, zpracovávat množství informací a hledat ty podstatné. Tím se vyčlenili ze zástupu těch, jimž se to nepodařilo a jejich ochota obětovat se a učit se nové věci byla prostě nižší. Nejsou právě tohle základní vlastnosti, které zaměstnavatel hledá?
Vzdělání nám tak neukazuje, co se člověk naučil, ale signalizuje, že má snahu dokázat něco více než ostatní a je ochotný obětovat krátkodobý výnos při pohledu do vzdálenější budoucnosti.
