Už Lord Acton kdysi řekl, že svoboda není prostředkem k vyšším politickým cílům. Svoboda je nejvyšší politický cíl. Proto jsem hrdý na to, že to byly právě Věci veřejné, které přišly s iniciativou novely tzv. „náhubkového zákona“, kterou před pár dny schválila vláda. Náhubkový zákon byl předložen panem ministrem Pospíšilem a jeho resortem. Mrzí mne jen trochu, že konzultace a iniciativa Věcí Veřejných v této věci byla v médiích tak trochu opomenuta. Nicméně povedlo se. Novináři by podle našeho návrhu měli mít možnost svobodně zveřejňovat informace z trestních řízení, pokud se týkají například korupce politiků či jiných státních funkcionářů. Osobně to tak trochu pokládám za „přiložení polínka“ do našeho boje proti korupci. Zahraničí nás už dlouhou dobu kritizovalo právě za to, že svobodu médií omezujeme a mělo pravdu. Zákon platil od roku 2009 a zakazoval například v novinách citovat odposlechy telefonních hovorů. Přitom právě tato forma novinářské práce už v minulosti odhalila nejedno korupční jednání státních úředníků a další politické intriky s korupčním potenciálem. Podle platného zákona teď hrozí například tomu, kdo zveřejní přepis odposlechů, pokuta 5 milionů korun nebo dokonce až 5 let vězení. Podle mého naprosto neadekvátní a hloupý trest.
Věci veřejné na špatný zákon upozorňovaly již minulý rok, kdy jsme s náhubkem na obličeji protestovali před Sněmovnou. Pro někoho teatrální gesto, jak je ale vidět, důslednými kroky jsme nakonec dosáhli užitečného cíle.
Je to malý krok pro lidstvo a Věci veřejné, ale určitě velký skok pro svobodu slova.
