Světlo a právo. (Urim a Thumim)

Aronovi bylo přikázno: ,,Uděláš také náprsník soudu dílem řemeslným,".. Položíš pak do náprsníku soudu urim a thumim, aby bylo na srdci Aronově, když vcházeti bude před Pána; a nositi bude Aron soud synů Izraelských na srdci svém před Pánem vždycky." ( 2.Moj.28:15-30; 3 Moj. 8:)

Aron, ten první velekněz za času Mojžíše, vykonával ve svatyni službu společně s kněžími z kmene Leví. K oblečení, patřil přehoz přes ramena/efod a náprsní kapsa. V tom náprsníku bylo dvanáct drahých kamenů podle počtu kmenů Izraele. Čteme-li k tomu náležející místa ve Starém Zákoně, vyplývá z toho, že Bůh si ponechal právo, vyslovit ve Své svatyni právo (4.Moj.27:21; 1.Sam.28:6). Bůh sám potvrdil to řečené nadpřirozeným způsobem skrze rozsvícení toho světla. Proto to také bylo hebrejsky nazváno »světlo a právo« (5.Moj.33:8).

V době Ezdráše a Nehemiáše, když se lid Izraele vrátil do Jeruzaléma, aby opět zbudovali dům Boží, bylo zaznělo následující nařízení: „A zapověděl jim Tirsata, aby nejedli z věcí svatosvatých, dokud by nestál kněz s urim a tumim.“ (Neh.7:65)

„Naše dnešní urim a thumim je Slovo Boží.“ A když nějaký prorok prorokoval a to světlo v urim a thumim se nerozsvítilo, byl ten prorok zvrácený.“

Ježíš Kristus je ten věrný Velekněz podle řádu Melchisedecha. Do Své církve Bůh ustanovil různé služby (1.Kor.12; Ef.4 aj.) a učení dvanácti apoštolů učinil jednou provždy platnou směrnicí. Církev je vzdělána na základě apoštolů a proroků (Sk.2:42; Ef.2:20).

Při všem, co souhlasí s učením apoštolů, se rozsvítí nadpřirozené světlo; jestliže to, co se učí, prorokuje a praktikuje nesouhlasí, zůstává temno. Dvanáct drahých kamenů v náprsníku jsou tytéž, jako v Novém Jeruzalémě který sestoupí jako ozdobená nevěsta dolů. „I přišel ke mně jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Pojď, ukáži ti nevěstu, manželku Beránkovu. I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém, sestupující s nebe od Boha, mající slávu Boží …“ (Zj.21:9-27).

Popis Nového Jeruzaléma je mocný a má velký význam. Město má dvanáct základních kamenů, na nichž jsou napsána jména dvanácti Beránkových apoštolů. Základní kameny tvoří dvanáct drahých kamenů, které jsou vyjmenovány (v.15-20). Právě tak má dvanáct bran se jmény dvanácti kmenů Izraele. Do Nového Jeruzaléma vejdou jen ti, jejichž jména jsou zapsána v Knize Života zabitého Beránka. Zde se jedná o Beránkovu Nevěstu, o ty vyvolené od ustanovení světa z Izraele a z národů, ze Starého a Nového Zákona, kteří chodili v plné víře a poslušnosti v souladu s Bohem a Božím Slovem.

„A nevejde do něho nic poskvrňujícího, anebo působícího ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteří napsaní jsou v Beránkově knize života.“ (Zj.21:27).