Na neděli. Zákon nebo Milost ?

Co znamenal Zákon ve starém zákoně a co znamená Milost v novém zákoně. Milost nabyla platnost, když Bůh poslal svého syna, aby každý kdož uvěří v Něho nezahynul ale měl život věčný.

Mojžíš  ve starém zákoně reprezentuje zákon, který,je vyvedl ven z Egypta , zatímco Jozue reprezentuje milost, která je přivedla do země zaslíbené. Jinak řečeno zákon a milost jsou dva různé aspekty Božího přikázání. Takže, zákon je vyvedl ven Mojžíš a Jozue je přivedl dovnitř. Stejně se tak děje dnes. My musíme vyjít z tohoto světa chaosu na naší cestě do země zaslíbené. Ježíš říká, kdyby tomu tak nebylo, tak bych vám o tom nemluvil. Ev. S. Jana 14. V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť tak nebylo, pověděl bych vám.

Je to zákon, který nám poukáže na to, že jsme chybující, ale milost, která nám odpustí. Zákon nemá naději ve spasení. Není v něm milost, protože nám jenom poukazuje na to, že jsme hříšníci, ale milost nám ukazuje, jak se z toho dostat ven. Zákon je policajt, který vás dá do žaláře, ale vykoupení je Ten, co zaplatil pokutu svou milostí. Jozue nemohl začít se svojí bohoslužbou, pokud Mojžíš byl na živu. Takže Bůh řekl," Pohleďte můj služebník Mojžíš je mrtev; povstaň a veď tyto lidi do země zaslíbené. Mojžíš, který reprezentoval zákon, ukončil jeho službu v tom čase. Takže zákon nikdy nemohl spasit hříšníka.

Na jejich cestě pouští, největší chybu, kterou učinil Izrael, byla v Exodu 19, že akceptovali zákon před milostí. Oni měli milost. Oni měli proroka. Prošli skrze Rudé moře. Byli uzdravováni z různých nemocí. Měli vodu z udeřené skály. Měli manu s nebe. A to vše nestačilo.

Proto přišel Ježíš, aby naplnil zákon, a milost nám přinesla Spasitele. Neboť Bůh zapřísahal, že zachrání Abrahama a jeho símě. Jak jinak by to On mohl učinit, než poslat svého syna jako oběť. Jan Křitel stál mezi zákonem a milostí, kázal první příchod Krista. Pavlovým cílem a úsilím bylo oddělit zákon od milosti. Každá tato věc hrála svojí roli v daném časovém údobí.

První, kdo představil víru křesťanské církvi, nebyl nikdo jiný, než sám Ježíš Kristus, který nebyl nikdy dokonale pochopen, až doposud. Ježíš ze sebe nikdy nedělal velkou osobu. On se nestrojil jinak než jiní. Vypadal jako obyčejný muž. Chodil mezi lidmi. Nestrojil se jako rabíni. A proto v Janově kapitole 1:17 je napsáno: Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se. Takže milostí spaseni jste skrze víru a to ne sami ze sebe, dar jest to Boží.A to je důvod proč to bylo zatěžké farizeům porozumět Ježíši Kristovi, protože byli pod zákonem. A ten zákon bylo Slovo Boží ve formě semene. Ale když se to Slovo stalo tělem,už to nebyl zákon ale milost. Zákon a milost nemohou existovat ve stejném čase, protože milost je daleko výše nad zákonem. Nemůže být zákon který říká červené světlo stop a zaroveň nařízení občas nemusíte zastavit. Zákon a milost se setkali na Golgatě. Zákon se naplnil a Milost vešla do existence.