Velice jednoduché a nejprostčí. Na počátku si říkali křesťané. Nebyly žádné denominace, které svýmy dogmaty a přesvědčeními, rozdělují bratrstvo. Následovali učení apoštolské, které převzali od Krista. Dnes je tomu pravý opak. To co se děje v církvích nemá nic společného s vírou v Boha a v to co nás učil Kristus.
Stvořitel světa tehdy ukázal prvnímu člověku, že sám je Jeden Bůh, zavázal ho závislostí kterou měla ověřovat věčná poslušnost, jen na sobě jediném a slíbil mu život věčný, když jí neporuší. Jak jednoduché náboženství! Věřit jednomu Bohu, poslouchat jednoho Boha, doufat v život od Boha, pramene života. Podobné nejprostší bohoslužbě učil Mojžíš. Milovat budeš Pána Boha svého z celého srdce svého atd. a bližního svého jako sebe samého. Prostřednictvím Mojžíše byla vydána přikázání pro cvičení v poslušnosti.
To bylo celé náboženství před zákonem a po zákonu, chápat Boha vírou, objímat ho láskou a držet se ho nadějí. Záviset na svém Bohu myšlením a rozumem, vůlí a citem i svou snahou a všemi silami. Ale přesto se celý svět vzdálil a honí se neúspěšně za předměty své touhy. Proto Bůh sešel dolů, stal se člověkem a ukázal nám, že nás miluje, vzal na sebe lidské tělo, a nechal se ukřižovat za naše hříchy, aby každý kdož v něho věří nezahynul, ale měl život věčný.
Kdo jsou křesťané? To jsou ti, kdo věří co Kristus učil, co přikázal, a doufá a věří v to co zaslíbil. Avšak čeho je třeba? Aby hleděli jen ke Kristu jako k nejdokonalejšímu vzoru víry, života a naděje. Neboť řekl: Dal jsem vám příklad abyste jednali tak, jako jsem jednal já. Jan.13:15.. Jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikázáno, neboť jsem vám dal poznat všechno, cokoliv jsem slyšel od svého otce.
