Interrupce nedobrovolná smrt neboli, povolená vražda.

Zastánci interrupce budou namítat- co když je žena znásilněna? Bude interupce na místě?

Nejprve, buďme k sobě čestní, a uvědomme si, že ne všechna "znásilnění" byla opravdovými znásilněními. A ta opravdová znásilnění, provázená kopanci, kousanci a škrábanci, kde skutečně běží i o život, mají následky jen zřídka. A když těhotenství následuje? Je usmrcení dítěte na místě? Co tomu říká Bible?

Nebudou usmrcováni otcové za syny a synové nebudou usmrcováni za otce, každý bude usmrcen pro vlastní hřích. (5. Mojžíš 24:16).

Znásilnění není zvrhlost dítěte, ale zvrhlost otce. Proč by mělo být zavražděno nevinné dítě kvůli zvrhlému otci? Když už ospravedlňujeme usmrcení, nebyli bychom "humánnější" a spravedlivější, kdybychom požadovali raději usmrcení příčiny, tedy násilného otce, než usmrcení následku, tedy nevinného dítěte? Konec konců, mnoho žen by bylo uchráněno před recidivou násilníka, i ti, kdo se obávají přelidnění by dostali také zadostiučinění. Uvědomujeme si tu absurditu našeho konání, jestliže naše argumenty promyslíme až do konce?

Kdybychom omezili interrupci jenom na tyto krajní případy - poškozené dítě a znásilnění, kterými zastánci interrupce interrupci nejčastěji ospravedlňují, znamenalo by to prakticky omezení téměř všech interrupcí. Drtivá většina interrupcí se totiž provádí na zdravých a nenásilně počatých dětech. Argumentace s poškozenými a násilně počatými dětmi je jen kvazihumánní kouřová clona, která má zastřít lovecký průkaz na kterékoliv nenarozené dítě bez omezení.

Celý problém totiž nevězí v nevinném nenarozeném dítěti, ale v nezodpovědnosti obou partnerů, především muže. Většina interrupcí a pohlavních chorob je následek smilstva a nevěry. A z Bible víme, že smilníci nezdědí Boží království. Smilstva a nevěry je v dnešním světě jako hmyzu. Všechen pohlavní styk mimo manželství je fyzicky a duchovně nebezpečný. A právě duchovní smrt následkem smilstva a nevěry je snad nejtragičtější:

Naklonila si ho mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty ho svedla. Hned šel za ní jako vůl na porážku, jako pošetilec v poutech k potrestání, než mu šíp rozetne játra. Spěchá do osidla jako ptáče, neví, že mu jde o život.(Přísloví 7:21-23).

Hoch si myslí, že je býk a zatím je vůl - tak trefně jej nazývá Boží slovo.

Zavražděné dítě v lůně matky je zachráněné, ale nespasení rodičové jsou na tom na věky smrtelně raněni, vždyť jim šíp rozetne játra. Bezpečný sex mimo manželství neexistuje. Mimomanželský sex způsobí jen morální, hospodářskou a zdravotní tragedii jednotlivce a celé společnosti s nevyčíslitelnými škodami. Vraťme se však k interrupcím:

Buď proklet, kdo vezme úplatek, aby ubil člověka a prolil nevinnou krev. (5. Mojžíš 27:25).

Interrupce nejsou zadarmo, za ty se platí. Za vraždu na objednávku se platí najatý vrah.

Ale tvé oči a tvé srdce nezajímá nic než vlastní zisk, prolévání nevinné krve,... (Jeremjáš 22:17).

Většina pseudodůvodů k interrupci jsou ekonomické, tedy prolití nevinné krve pro zisk. Vím, že se to mnohým nezdá tak jednoznačné, ale zamysleme se trochu hlouběji. Interrupce jsou totiž živeny výhradně ziskuchtivým osobním sobectvím. Rozdíl od loupežné vraždy je jen zdánlivý. Člověk se nechce oloupit o čas, peníze, životní úroveň a pohodlí, proto zavraždí nevinného, kdo je navíc důsledkem jeho vlastní nezodpovědnosti.

Tak, a co ti, kdo už se zbavili svého dítěte? Je s nimi už konec? Může jim Bůh odpustit? Víte, že Ježíš staví nenávist na úroveň vraždy:

...Kdo by zabil (zavraždil), bude vydán soudu. "Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu." (Matouš 5:21-22).

My všichni, do posledního, jsme na stejné lodi jako ti, co zavraždili člověka mimo lůno i v lůně. Všichni jsme podle Ježíšovy definice vrazi, protože není člověka, který by někdy nenáviděl. Proto spásné řešení nevězí a nemůže nikdy vězet v žádném člověku. Na to nemáme, protože jsme všichni hříšní. Ale Bůh, bezhříšný Ježíš Kristus, na to má:

Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu. Připomeň mi to, můžeme se spolu soudit, sám si spočítej, za co bys mohl být ospravedlněn. (Izajáš 43:25-26).

Ano, On sám pro sebe bez našeho přispění nás zachránil. Jeho dar můžeme jen přijmout. Milost je nejdražší dar.

V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti, (Efezským 1:7-8).

Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není. (1. Jan 9-10).

Není hříchu, který by nám Bůh neodpustil. Ti, kteří mají na svědomí interrupci, se nemusí trápit o nic víc než ti, kteří ji na svědomí nemají. Ti mají na svědomí určitě to, že nemilují Boha celou svou myslí, celým svým srdcem a celou svou silou, nemilují bližního jako sebe sama, a to vše je před Bohem větší provinění, než zavraždit kohokoliv, i nenarozené dítě. Z nedodržování těchto přikázání totiž vyvěrá všechno naše zlo včetně interrupcí. Bez Krista jsme ztraceni všichni, do posledního, protože posloucháme vládce nadzemských mocí: