- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Satan nabízel Ježíšovi bohatství tohoto světa. ON odmítl, neboť věděl, že až vše skončí, bude podle zaslíbení On panovat nad všemi říšemi světa. Na toto si činí nárok papežská vláda, totiž vládnout celému světu. I v tom je zjevné, že to odporuje Kristu. Bez papežů dějiny lidstva proběhli úplně jinak.
Nebyla by žádná křižácká tažení, mnohé války, pronásledování a miliony mučedníků. I otroctví jde na účet papežské vlády, neboť především tak zvaní misionáři připravovali cestu obchodníkům. Bohatství Vatikánu nejsou schopni odhadnout ani finanční experti. Kdo si prohlíží pokladnice chrámu sv.Petra, tomu se nad tím vším zlatem, drahokamy, perlami, ( Zjev.17:4) a ostatními poklady tají dech.
Řím je navenek zbožné město. Kdo přistane na letišti, setká se hned s „Banco di Santo Spirito"( Bankou svatého Ducha). Nevýslovné bohatství se nenalézá v domech obyvatelstva,nýbrž v úřadech diecézí, popř. ve Vatikánu. Římskokatolické náboženství je politicko- náboženskou velmocí, která působí a má vliv-zvlaště prostřednictvím jí pně oddaného řádu jezuitů- ve všech oblastech. Jeho členové obsadili již cšechny klíčové pozice. Jsou ve vládách a úřadech, na univerzitách, v sociální oblasti, v nemocnicích, v mateřských školách, ve školách atd. Jejich největší snahou je podpora římskokatolického státního náboženství.
Jsou poradci, připravují a píši projevy nejdůležitějších politiků na Východě i na západě. „Opus Dei" je všude; i u protestantů a komunistů. A stále se drží hesla: Prostředky jsou podřízeny účelu, nikoliv však účel prostředníkům.
I když katolické náboženství tvrdí, že jenom ono může spasit, po smrti se octnou jeho členové —
i když se po celý život zúčastňovali všech svátostí — údajně přece jen v očistci. Jakou spásu toto
náboženství dává, když musí sloužit zádušní mše i za své zemřelé? V Bibli o tom není nic psáno.
Ve hřbitovní kapli se říká: „Líbilo se našemu Pánu povolat našeho bratra nebo naši sestru k sobě do
slávy," a to bývá vyjádřeno i na náhrobních kamenech: „Zde odpočívá v pokoji…" nebo: „Zde
odpočívá v Bohu…" Avšak v zádušní mši se už Pánu nelíbilo vzít zesnulého k sobě, musí ještě
projít očistcem! Kdo jen o tom přemýšlí, musí si uvědomit, že zde něco není v pořádku.
Ježíš Kristus se tenkrát ptal: „Křest Janův z nebe-li byl, či z lidí?" (Luk.20:4) Dnes se ptá: „Byla
reformace a všechna po ní následující probuzení z nebe nebo z lidí?" Tenkrát znalci Písma nemohli
tuto otázku zodpovědět. Jak je to se znalci Písma dnes? Jakou odpověď dávají? Žádnou! Krev všech
mučedníků, kteří položili svůj život za to, aby se směla dnes číst Bible a aby v ní obsažené pravdy
byly znovu postaveny na svícen, bude při posledním soudu obžalovávat duchovní vůdce této
generace, kteří se nyní snaží o návrat protestantského světa do mateřského klína římského
katolicismu. Protestantské konfese, ale i svobodné sbory byly mistrovsky ošáleny.
Kdo je z biblického hlediska muž, ke kterému vzhlíží celý svět, který hovoří na fotbalovém
stadionu v Casablance k 85.000 muslimů a v Abidjanu žehná fetišistům; který vystupuje v OSN, v
New Yorku nebo ve Světové radě církví v Ženevě, ve Štrasburgu v Evropském parlamentu, ve
skandinávských zemích a skoro všude na světě i tam, kde není vítán?
Tento úřad a s ním spojená moc je v Písmu svatém, obzvláště ve Zjevení, jasně a neomylně
popsán, jeho označení je vyjádřeno v číselné hodnotě 666 (Zj.13:17-18). Tam je jasně řečeno:
„…neboť jest počet jména člověka, a počet jeho jest 666." Ten opravdu vychází z číselné hodnoty
jeho latinského názvu, který nemá nikdo jiný na světě:
Z Á S T U P C E S Y N A B O Ž Í H O
V I C A R I V S F I L I I D E I
5 + 1+ 100 . . . + 1 + 5 . . + 1 + 50 + 1 + 1 + 500 . + 1 = 666
Není náhodou, že se římští panovníci nazývali „LATINUS REX SACERDOS", což znamená
„latinský kněžský král". Z pohanského Říma se přece stal papežský Řím. Kupodivu má i toto
označení číselnou hodnotu 666.
L A T I N V S R E X S A C E R D O S
50 . . +1 . +5 . . . + 10 . . + 100 . . +500 . . = 666
Zdroj: Svobodná misie.
Další články autora |