"Já vím, že touhou hoříš," prozpěvuje si Blatný, " jet na prázdniny k moři,a já tě chápu lásko má ..." Toman: "Já mám však jiný nápad, a zkus mě taky chápat..."V moři je spousta soli, ta v očích moc mě bolí" bručí bručoun Zaorálek
skoro tak krásně jako by zpíval o nouzáku kdysi Arnošt Pátek !
"...A tak bych tě rád vytáh', až na šumavský Špičák, tam budem' hezkou chvíli stát, jsou prázdniny, ty poslední..."
Mistryně místního rozvoje samozřejmě ví, jak je to dál:"...Nech letos plavat moře, dej přednost naší hoře, a pošli pozdrav mámě z hor, jsou prázdniny, ty poslední..."
Máma Benešová se ráda nechá unášet na vlně nostalgie:"...Vždyť horský potok stačí, mě každopádně svlaží, tak vyřešme ten zrádný spor ..."
"Taky jsem se narodil bos," ujišťuje Andrej, že dobře zná Olympic, "...Jenže mráz, jak šel z hor, obul nás do bačkor..."
"My čekali jaro, a zatím přišel mráz," přikyvuje Havlíček, "tak strašlivou zimu, nepoznal nikdo z nás!", což vysvětluje naprosto všechno."Moje žena myslí, že se jara nedočká," přizvukuje Brabec.
"Léto, léééto mít," ...vlní se Dostálová, hotová Iveta.
"Tyhlety sebevraždy já nemám ráda," vrtí hlavou Maláčová,"to bych nikdy neudělala. To vám nezávidím, pane ministře. Zastřelit se mi chlap přede dveřma ... brrr!"
"Teď do toho ten nešťastník od nás z Brna ... odjel na chatu a polil se benzínem ...", přitaká Šilerová.
"Kdyby dodržoval opatření a zůstal doma, nemuselo se to stát !", ví svoje Plaga taky z Brna.
"Neřešte to pane, tohle nemá řešení ...", Metnar má pochopení.
"Poslední prázdniny...", Blatný je v pohodě, drbe psa za ušima a dělá jakoby nic.
"Pohoda, klídek ...," Hamáček má svoje informace. Čísla rostou, mutace střídá mutaci, jipky praskaj ve švech, dochází kyslík ...
"A dáme si tu naši !", zavelí Andrej. A vláda sborem pěje: " ...Neboj se to neskončí,já se s ničím neloučím !"
