Tajvanský chleba o dvou kůrkách

I na Tajvanu, kde chlebu moc nedají, mají dvě politické strany, které reprezentují různý postoj ke světu a matce Číně. Je to normální. Na rozdíl od naší verze "demokracie", kde slepenec 5 stran má patent na jedinou možnou pravdu.  

Boží mlýny melou, a mlynář Boží se jen směje.

Na potvoru zrovna, když Pekarová Adamová dorazí na Ostrov Pokladů, alias Tajvan, bývalý tajvanský prezident vyrazí na návštěvu Pevniny, té Zlé Číny.

To je život.

Bohužel, ujal se Unás nesmysl o tom, že "rozdělená společnost" je špatně. Což neznamená nic jiného, než špatně jsou "ti druzí" a o tom, co je špatně, rozhodujeme "my." Kdo nesouhlasí, kazí hru.

Otestovalo se to během kovidémie, osvědčilo se to a samospádem to pokračuje dál. Mělké kořeny naší úcty ke svobodě, rovnosti a spravedlnosti se podkopaly, odhalily a celá slavná česká demokracie se nahnula.

K Západu ?

"Západ" vyrostl a zesílil na krvavých řežích náboženských a občanských válek. Protivníci sice mluvili stejným jazykem, ale měli neslučitelné názory na život. "Rozdělená společnost" jako Zlo a požadavek svaté "semknuté společnosti" poslední doby je jenom další kolo zapomínání a návratu diktatury.

"Národní jednota" za každou cenu se vyžaduje za války, protože "jde o přežití", jde "o všechno." Najednou se vynoří "národní zájem" ve své podstatě a kdo neskáče, jak vláda píská, jakoby nebyl.

Válka je ošemetná záležitost.

Zvlášť válka občanská.

Abychom nezapomněli, demokracii, svobodu a spravedlnost máme hlavně proto, aby se sousedi navzájem nemuseli vraždit v ulicích. Díky vzájemné úctě a důvěře se nemusíme milovat a vykříkovat "hejt frý!", ale můžeme žít vedle sebe.

Válečná jednota z donucení má krvavý háček: hrozí, že se opovržení nespokojenci přidají k nepříteli.

Svět naštěstí není jen jeden.

Takový, jak nám lže EU, prezident PePa, vláda a její televize.

Není jen jedna správná Francie, jedno Německo, jeden Izrael, jedny USA, jeden Tajvan, jedno klima navěky.

Vše plyne.

Jen na hřbitově je klid.