Oslavili jsme českou samostatnost. Prezident Zlomiloš došel, ustál, promluvil, řády a medaile rozdal a příští rok zase tady. Pak přišel vítr, déšť, sníh a zavátá cesta do Vídně z Jihlavy přes Znojmo jasně říká: není cesty zpět.
Vichřice po hradní ceremonii zhasla na dlouho nemalou část území a úspěšně také zabránila cestování vlakem za světlem a teplem. Ne jen černá hodinka, ale řada hodin potmě nechala občanstvo nerušené vysíláním Václava Moravce přemítat, co nám tentokrát prezident sdělil.
Je to prosté:
1. Prezident dokáže naplnit Vladislavský sál i bez chybějících rektorů a jiných krasoduchů, kterým není po chuti.
2. Prezident chodí. Třebas o holi, s podporou své choti, ale přešel celý dlouhý sál tam a zpět.
3. Prezident postojí i dlouhou chvíli za pultíkem.
4. Prezident mluví spatra, jako vždy a má to hlavu a patu.
5. Prezident je sečtělý, zná spoustu autorů, o kterých nikdy neslyšel běžný občan, a ani pologramotný všeználek z úvodníku celostátního tisku od nich nic nečetl, takže těžko oponovat.
6. Prezident si rýpnul do podbízivého a tupého mainstreamu (to novinářskou obec zabolelo nejvíc).
7. Prezident si kopnul do snobů kolem Římského klubu, Mezí růstu, čili ideologického zeleninismu.
8. Prezident se z pozice také-vědce obul do pyšných vědců. Neboť není pyšné vědy: jsou jen pyšní vědci. Jeden nejmenovaný příklad za všechny: rádoby-prezident Dr.Ahoš.
9.Pestrý výběr oceněných, mix cizokrajných veličin, velkých jmen, našich lidových hrdinů, herců a zpěvaček demonstroval, že navzdory snobskému odporu proti "Ovaru na Hradě" najde se pořád dost slušných lidí, kterým Miloš nesmrdí.
10. Takže : příští rok zase tady. Miloš, Mynář, řády a medaile, stoleté jubileum. A možná jednou průplav Odra - Labe - Dunaj, abysme se spolehilvě dohoupali do Vídně, i když zrovna mrzne a sněží.
Komu to nestačilo, může dál:
https://vimmer.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=246860
https://vimmer.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=362989
