Jaký je rozdíl mezi černochem a kominíkem? Dítětem a trpaslíkem? Zemanem a Fischerem ? Škrlou a Kulínským? Rathem a Janouškem? Neváží snad kilo šrotu přece jen víc než kilo peří?
Doba je taková, že kdo hned volá : "Žádný !", bude pochválen. Kdo by se snad nejdřív zamyslel, a po chvíli dumání přišel s opatrným vysvětlováním, že ne od každého černocha lze očekávat znalost vymetání komínů a kominík zase není černý od narození, nýbrž od sazí, riskuje diagnózu nějaké té negrofobie či sympatie k DISKRIMINACI.
Česky : ROZLIŠOVÁNÍ.
Doba je taková, že nejjednodušší je hlásit se k heslům VŠECHNO JE JEDNO + VŠICHNI JSME STEJNÍ, čili kdo by snad chtěl nesouhlasit a odvážně tvrdit, že třeba žena není to samé jako muž, MUSÍ TO DOKÁZAT. Na každou věc se připouštějí různé názory, ale na veřejné fórum se do vážné rozpravy připouštějí se jen fakta důkladně zdůvodněná a prokázaná. Na tomto principu dnes funguje věda a justice (neboli institucionální spravedlnost) především. Se zdravým rozumem a odkazem na "přirozený stav věcí" se však dnes může jít jeden každý vycpat. Pochybovat lze o všem, vše lze podrobit vědeckému, znaleckému a soudnímu přezkumu (s výjimkami stanovenými zákonem), nikoli však o ústředním dogmatu ... viz výše.
Akuálně se tedy soudně vytřídili prezidentští kandidáti.
O výsledku si můžeme myslet co chceme, stalo se podle zákona. Bavme se o podstatných věcech. Váhu totiž mají jen ti dva, o kterých se samozřejmě nejednalo:
1. dokonalý favorit zahraničních médií a agentur veřejného mínění Honza
2. veřejný nepřítel všech "novinářů", respektive reklamních agentur Miloš.
Jakýpak že je mezi touto velkou dvojkou velký rozdíl?
Můžeme si být jistí, že média (tedy hlas výrobců rádobyprezidenta Honzy) budou ve finále bušit do národa voličů jen jedno: Honza je náš (čti "prozápadní"), Miloš je jejich ("rusáků").
Ergo, kdo nevolí Honzu, je zrádce. Když je něco prázdné a duté, musí to aspoň dobře zabalit.
Jinak to neprodáte.
Kardinální rozdíl je totiž úplně jinde, než kdy byl kdy zrovna v KSČ a kdo umí lépe rusky nebo anglicky.
Honzův problém (stejně jako Táni F., doktora Franze, knížete Š. nebo třeba mládého pána "možná" Disentbiera) tkví v jednom: On nechtěl být prezidentem. Donedávna ho to ani nenapadlo. Není to z jeho hlavy. Celá tato parta (na rozdíl od paní Bobo, Okamury a Miloše především) byla jaksi vytažena z kouzelnického klobouku. Honzu a spol. (dokud si na něj nevzpomněli s úřednickou vládou a nepozval ho k sobě Kraus) nikdy ani nenapadlo, že by svůj život zasvětili službě vlasti na postu nejvyšším.
Co by tam na Hradě asi dělal? Jakou ideu by přinesl ? Proč a za co by bojoval?
Miloš, pak dejme tomu Okamura, Bobo a dejme tomu Dlouhý, na rozdíl od králíčků opravdu chtějí být prezidenty (raději králi, ale to ústava neumožňuje). Protože oni mají nějaký plán, protože NĚCO chtějí.
Na rozdíl od peletonu králíků z klobouku, kteří byli vytaženi do hry "do počtu", aby ta hra vůbec jako hra mohla začít.
Už podle tohoto kritéria Honza a spol. prostě nemá nárok. Je to diskriminace?
Protože jediné co umí, je hrát z cizích not. Hlava státu by měla mít především vlastní hlavu. A jestli je Miloš proruský, se zeptejte v Bělehradě, Bruselu nebo v Jeruzalémě.
Není.
