Je zima

Svítiplína, Dřevoplína a Hlína slavily U Hlady konec uhlí. Dělaly si selfíčka, když tu buch buch buch ! Uhlík ! Co tu chceš, Uhlíku ? Jsem vaše matka, pusťte mě dál, je mi zima ! Máš povolenku ? Seju na nížině ! Tak padej, snížku.

Přišel Větrník a Solárník, zmuchlali Strusku a dali rundu biolihu.

Buch, buch, buch ! Co to ? Uhlík !

Pusťte mě dál, je zima !

Už troubějí na horách jelení ?

Jsem vaše matka i děda !

Hlado ?

Hlada vzala Inflačníspirálu a zatočila s Uhlíkem tak, až podal emisi.

Dosttotusmrdí, zívla Svítiplína.

Hlavně že sem nelezou Nepřizpůsobiví, libuje si Dřevoplína, lajkuje si dehty.

Buch, buch, buch ! Kdo je to ? Uhlík !

Pusťte mě dál, je zima !

Hvězdu na čele máš, monamůr madmazel chrchel ?

Tu jsem ztratila, když jsem vás rodila, vy hutky.

Hlado ?

Hlada vzala kramle a Uhlík ujížděl, jak solární panel.

To je miraj !, libuje si Hlušina, jak jí Hlína šimrá za ušima.

Dřevoplína kouká na chytrý hodinky:

Je tu zima.

Tak zavoláme do lesa Biomasu, ví si rady Struska.

Haló ! Maso !, volá Hlada.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Přišla Klimatickázměna, pomuchlala co se dalo, teplo bylo, Kamna hřála, Inflačníspirála se smála.

Konec pohádky.