Dva plešatí pulci, Rýmula a Šprýmula, řeší od jara problém s mlynářem Hrůšou. "Do prkený vohrady, všude samý přehrady, v náhonu mám sucho, podnikání v jeteli, tyhle dva vrtáci, nemám klid na práci !" Ale pulci jsou v tom nevinně!
Pulci mají podezření, že je třeba opatření !
Žáby dělaj kravál, ruší noční klid, v rybníce jsou řasy, to by tedy nemělo na rybníce být! Na hladině žabí vlas, záliv ze sinic, tohle nemá s hygienou společnýho nic!
"Vy mi vodu škrtíte, do mlejna nepustíte, kolo mlýnský stojí, kdo mě to zahojí?", ptá se zoufalý Hrůša.
"Milý Hrůšo, ani lok, rozhodl epidemiomlok !", vysvětluje Šprýmula. "Chráníme své seniory, ani rak neleze z nory," objasňuje Rýmula. "A milý principále, nic si z toho nedělej, o dotace požádej ! My to zatím skouknem, v čem je asi problém?", slibují opatření dva sympatičtí pulci.
A už je tu první opatření: Náhon se musí zavřít, mlýn se zavře, mládek,stárek, prášek do placené dovolené, můžou zatím na necky, jdeme na to vědecky.
A už je tu vysvětlení: "Proč se kolo netočí, proč se mouka nemele? Analýzou náhonu zjišťujem spleť kořenů. Bodeť by ti mlejnek jel, když se kořen rozbujel ! Až se náhon vysuší, kořen vychcípá. Musíš nosit utěrky, náhon vysušíš, v rybníce je vyždímáš, efekt uvidíš. Kořen má moc smrtelnou, velký pozor dej, všude u náhonu futrál na nos měj!"
Mlynář Hrůša nadává, "dokud voda tekla, kořen nevadil. Copak jsem snad (...) ??? Loni problém nebyl !"
Hrůša náhon vysouší, všude samé utěrky, konce netuší : "Do jetele, do mlíčí, proč už mi mlýn nemele, proč se netočí? Všude samá opatření, samé zákazy, EET a buzerace, hygiena, podrazy a udání, to je k posmání!"
"Málo nosíš utěrky, málo vysoušíš, tak si k tomu sedni, ať furt nestojíš!", dobře radí dva chytří pulci.
Tajně mlynář Hrůša, k rybníku se plíží, za ochranným štítem očka se mu mlží.
Co se nesmí ve dne, zkusí při měsíčku, a když plešouni nekoukají, stavidlo si zvedne.
Mlýn se chvíli točí !
To je na písničku !
Pleš má krátké nohy !
A už je tu další opatření: "Dobře milý Hrůšo, náhon je zas plný, tos to pěkně zpackal, přijdou další vlny!", hrozí Rýmula. "Mlýn ti znova zastavíme, hypotéku taky, jestli kořen nevychcípá, chcípneš Hrůšo taky!", slibuje Šprýmula. "Kdo to tady zpíval ? Bobr nebo mýval?"
Pulci náhon ucpou zas, Hrůša myslí na provaz.
Stárka s mládkem na rybníku dovolená nebaví, z nudy začnou zvažovat změnu pohlaví.
"Proč nemůžu mlet?", vzteká se mlynář Hrůša, "proč nemůžem do Chorvacka jet?", vztekají se zaměstnanci.
"Protože je na rybníku vodní květ!", analyzovali situaci chytří pulci. "Noste futrál na nos, noste utěrky, rybník vypustíme, zlikvidujem breberky!"
Jak řekli, tak udělali, rybník Kvakciňák vypustili. V bahně na dně našli žáby, raky, kraby, krabice, proti vypouštění rybníka petice.
No a na prameni, sedí žába - kadeřnice !
"Tys to mrcho, ty, celé zavinila! Ty jsi mlynářovi náhon žabím vlasem zamotala! Za trest budeš nosit helmu navěky !
Roušku, brejle, respirátor, filtr, štít a rukavice nesundáš - ani vteřinu, a z rybníka Kvakciňáku kloktat kvakcínu !" odhalili moudří pulci katastrofy příčinu.
Milé děti, to je konec, téhle žabí pohádky :
Která žába je tady princezna? To se musí testovat, testovat a testovat !!!
Rybník zůstane vypuštěný, mlýn zavřený, Hrůša půjde na pracák, žáby na převýchovu zpěvu.
A všichni budou do smrti kloktat kvakcínu.
Kvak !
