Jak Fiala vylil s vaničkou i Klausovo dítě

... aneb z nové brněnské operety "Fialový kavalír." První dějství: VK mladší tráví dlouhé dny nuceného exilu na pláži brněnské přehrady, když tu se rozvlní hladina a ze sinic se vynoří věž fialové ponorky "ODS" s profesorem Fialou

... Krásný profesor Fiala salutuje, na gumovém člunu se vylodí na břeh, obejme bratrsky VK juniora a odvádí ho ve fialovém skafandru s sebou do útrob ponorky.

Fialová ponorka klesá ke dnu, kde v zelené tmě, mezi přiotrávenými sumci a zavražděnými brněnskými podnikateli uzavřou strategickou dohodu o budocnosti ODS. Profesor Fiala zpívá: "Potřebujeme tě v Praze, brachu, nahnal jsi nám mnoho strachu. V Brně je tě škoda, zavřela se nad tebou zelená voda. Procenta jsou bídná, já jsem ODS tvář vlídná, slušnost nejsou žádné čáry, máme na to kurzy pro píáry. To se brachu naučíš, už nebudeš na obtíž ! Já jsem krásný, ty jsi zvíře, budem spolu v dobré míře."

Klaus mladší pobrukuje: "Jistě, jistě, každý na svém místě, pomůžeme ODS ! Tak šupem, šupem, už do Prahy mě vez, z toho slizu ven, zachránit naši krásnou zem. Pravda, Prígl je dobré místo pro vrahy, a já chci zas mít nad hlavou kus modré oblohy ..."

Slizká ponorka najíždí na D1 a za drsného řinčení tympánů a klarinetů brněnský prof. Fiala nepřestává do gymnaziálního prof. Klause hustit svoje poučky ze Špačkovy příručky ... "etiketa, etiketa, slušnost je za každou tečkou věta ..."

Po dalších 5 hodinách vyčerpávajícího prvního jednání  (drncání na D1) Klaus, zmořený spolujízdou v ponorce vzpurně mručí "...ty profesor, já profesor, pusťme raděj dekompresor!"

V druhém dějství Klaus mladší drtivě vítězí v pražských komunálních volbách, tedy aspoň co se týče preferenčních hlasů.

Junior sedí na koni místo svatého Václava a sbor pražanů na Václaváku huláká:"Klausi jsi jednička, Praha je tvá ovečka. Kdyby raketa tvého táty kandidovala, zvolíme ji místo Krndy, ta by propadla !"

Záběr na ustaraného profesora Fialu nad rozepsanou knihou"Fialová, nikoli modrá planeta."

Fiala skřípe zuby, pod knírem si vrčí: "Toho Klause čert byl nám dlužen, jak to dělá, to jsem blázen ?!"

Hlava mu klesá mezi stránky manifestu "Fialové společnosti" a ve snu se nechá unášet do pražského Luxoru, na autogramiádu, fronta čtenářů se táhne až do Medlánek, profesor Fiala je boháčem, kupuje si zámeček na Hanspaulce i s Hájkem, Weiglem a ten s tím copem mu dělá majordoma.

Jo! Jakl !

Třetí dějství, krize vrcholí: Klaus junior hřímá v parlamentě: "Jste jak loutky, pimprlata, na Brusel vejráte jak na tele vrata ! Inkluze, džendry, pamlsky, na to vás užije, soudruzi a soudružky!" 

Mirka Němcová omdlívá, Stanjura zvrací, Benda šedne a bledne.

Profesor Fiala v lavici zlomil tužku. Zpívá: "Tohle je už příliš, ty mi Klausi poslanecký pultík vyli...ž!"

Čtvrté dějství: Ve sklepeních poslanecké sněmovny se schází nejvyšší tajná rada ODS: Babyface Fiala, Kmotra  Udženija, Věčný Benda, Santa Jura, Zahradil. Hlavní slovo má Fiala, který se vznáší u stropu na křišťálovém lustru s fialovou svatozáří: "Smutné, ale nutné, smutné ale nutné, Junior je přítěží, jak splašený bez otěží, dělá nám jen ostudu. Já tady s ním nebudu!" 

Sbor ODS pěje: "ať táhne, ať táhne !"

Zahradníková: "Ale dělá tucet procent, to neumí každý docent?"

Fiala: "Na tahu jsem já, ODS je má!"

Sbor ODS hučí: "Ano, ano, mocný profesore, všude dobře, v EU nejlíp, procenta nám nechybí, komu se to nelíbí? Ať nám pultík políbí !"

Poslední dějství:

Klaus junior se chce znovu oženit.

Podle starodávných stanov ODS  musí sňatek schválit předseda strany. Junior klepe na dveře sńatkové kanceláře, otevírá s úlisným úsměvem poslankyně Zahradníková: "Václave, Václave, kde se tu bereš, koho si bereš, co se sem se...š ? Tos ty, kluku ušatá? A co dělá táta ?"

Klaus: "Rád tě vidím, jak jé-e? Dneska těžko pokecáme, dneska mám peklo!"

V předsálí se vlní Udženija s Bendou, úlisně si notují: "Náš poslanec, ňu, ňu , ňu, vytáh Prahu ze srabu, procenta máme, ó, my se máme, Béme, Béme, že Klause máme !"

Klaus: "Co vy tady, co to je ? Mám se bát, smát anebo oboje?"

Další dveře otvírá St. Jura: "Čet jsem tvůj blog, to je teda šok!"

Klaus: "Tak to nečti, nech mě být, dopřej si záhrobní klid!"

Ve dveřích do stranického sekretariátu padá Klaus přes nohu senátora Kubery do náruče Zahradilovi: "Pojď se mnou do sauny, jen ty, já a my, povím ti drby z EU, budem dělat uuu-u, budem samý smích, pustím ti drsný metal, rock, treš, přehluší každý vzdych, chceš ?!"

Klaus junior už pochopil, že tady něco nehraje : "Rock, rock, rock, nešahej na mě, nepřibližuj se, zrádče ni krok !"

A teď: Kde je předseda ?

V temné komoře se jen mihne fialový stín a zpoza opony se ozve profesorovo zakvílení: "nechci nic slyšet, nic, už ani slovo,šounty do uší a pryč, volá Brno - tě pic !"

V tu chvíli spustí Zahradil na dálkové ovládání bedny s death metalem, rozezvučí se sirény a roztočí se cirkulárka a Mirka Němcová začne kolem sebe stříkat falešný kečup se zpěvem " ...říkal si novinář, kluk jako ty ..." Klaus šlápne do fialové louže, uklouzne a jede ze schodů, a než ho Benda začne krájet vidličkou a nožem, probudí se zpocený na rohožce u brněnské přehrady. 

Závěrečný sobor ODS: "Slušnost, naše deviza, koukněte se na něj, na hmyza! Čtyři nebo procent pět, menšinám dnes patří svět !"