To byly časy, když zazobaní pražáci nevěděli jestli je lepší Bémova OLYMPIÁDA nebo Kaplického BLOB ? Chytrý Brňák si zatím počkal za 9 Kříži a ejhle, Blob je na světě. Malý, ale brněnský! Brno je zase světové!
Kdo nevěří, ať sedne na autobus a je tam.
http://www.literarky.cz/domov/spolecnost/5830-navrh-chobotnice-jana-kaplickeho-je-realizovan
Je to nepochybně velké vítězství české vychc …, pardon, vychytralosti: Brněští snobi jsou pyšní, že mají po mnoha letech a po Tugendhatovi zase něco světového, Čech si oddechl, že na to úžasné …. cosi …. nemusí vzhlížet s bolestí hlavy od Vltavy a vandalové všech zemí se radují, že je v Brně konenčně něco, co lze bez výčitek a rozpaků okopávat, otřískat, postříkat (graffiti) … a psi očůrat.
Zmámen „organickou“ ideologií jsem v době, kdy se U Nás řešil problém zda se americkým amigos nejlépe zavděčíme radarem či raději raketovou základnou, podpořil světového věrozvěsta „organické“ architektury Kaplického. Než obří radar v Brdech ve tvaru pýchavky, připadal mi vhodnější blob na Letné. Ačkoli se mi nikdy nelíbil ani jeho tvar, ani barva, ani …, bájil jsem
v článku Radar a blob http://www.blisty.cz/art/36713.html
... Oblé tvary potřebujeme. Jsou jednoduché, užitečné, přirozené. Vycházejí z přírody a k přírodě nás vrací. Sotva si někdo nechá vnutit hranatý příbor, hranatou sklenici, talíř, boty, oděv, vanu, toaletní mísu. Ne že by takové krámy neexistovaly. Někomu připadají jaksi zajímavé, ale – jsou to věci - poněkud nepraktické. Zajímavé (?) je, že to, co je pro jednoho každého člověka tak nepohodlné a protivné, stalo se ve větším, nadosobním měřítku normou. Celá civilizace podřizuje pravoúhlému mustru, narýsovanému podle pravítka a úhelníku na půdorysu kříže a mříže a po vzoru vězeňské klece. To bylo a ještě údajně je moderní.
Americký génius Buckminster Fuller byl z těch vzácných architektů, vynálezců a designérů, kteří si znovu uvědomili, že Země je kulatá a lidé jsou živí tvorové. Tvořil podobně jako příroda, navrhoval a stavěl geodesické dómy. Např. americká armáda Fullerovy dómy používá třeba coby nejpraktičtější kryt a kamufláž radarů, jako je ten co stojí dnes v Pacifiku, zítra možná v Brdech.
Také architekt Kaplický vnímá svět, který je utvářen danými fyzikálními zákony a formován živly a podle toho formuje své ideje.
Národní knihovna uchovává výdobytky a poklady lidského myšlení a prospívá šíření vzdělanosti.
Protiraketový radar vyzařuje cosi, o čem skoro nikdo nic jistého neví, jsou pochybnosti o tom, čemu má sloužit, ale je mnoho důvodů obávat se, že vpodstatě škodí, nebrání, ale útočí.
Doufám, že o tom, co je U Nás třeba, nerozhodne jen silnější investor.
články autora O autorovi
Ale to bylo přání otcem myšlenky. Upřímně řečeno, Kaplického blob je sice na pohled oblý a hladký, ale ve své podstatě patří do stejné kategorie jako designové, nesmyslné, neúčelné schválnosti typu hranatého talíře.
Účel je podřízen vzhledu, efektu, designu. Špatnému designu. Nejpřesvědčivější odborná kritika zazněla z úst architekta (a také Kaplického příbuzného) Vlado Miluniče, cituji:
„ ...HN: Nebyla ale hlavní potíž v tom, že se pražští politici a prezident zalekli příliš "jiné", nezvyklé stavby?
Mám k té architektuře řadu výhrad. Kaplického tvorba se tváří ekologicky, ale jen formálně, povrchně, napodobuje přírodní struktury. Vyrobit ji je pak drahé - toho materiálu! Jeďte se podívat na hliníkárny a ocelárny na Slovensku, jak zasviní krajinu kolem.
Ještě za totality Kaplický vystoupil v Praze, ukazoval nám velká plátna svých projektů a zakončil tím, že jsme blbí a všechno děláme špatně. Předvedl to na fotce stacionáře, který jsme navrhli s kolegou pro České Budějovice. Stavěli ho svépomocí sami rodiče těch postižených dětí: byl zděný, nahoře dřevěný krov. Kaplický prohlásil, že to vypadá jak slepené vlaštovčí hnízdo. Že bychom to měli dělat jako on, s kevlarovými vlákny.
HN: Promiňte, ale to už zní jako ješitný spor dvou architektů. Co říkal na vaše výhrady k jeho chobotnici?
Nebavil jsem se s ním o tom. Ale není v tom nic osobního: je teď můj příbuzný, vzal si sestru mojí dcery.“
http://ihned.cz/c4-10036830-26077230-000000_d-chobotnice-na-letnou-vubec-nepatri
Takže tak je to s tou „organickou“, „bio“ architekturou. Vypadá „jako“ chobotnice díky tomu, že mnoho skutečných dejme tomu chobotnic někde mimo záběr hyne a vyhyne.
Budiž Brňákům přána jejich světová zastávka! Jistě bude stát za to vystoupit a poklepat si na kvalitní materiál, z něhož je zhotovena, mnohem levněji než kolos na Letné. Snad ta stavbička bude také užitečnější.
Závěrem opakuji:
"Český veřejný prostor hranatý, těžkopádný a nehybný v samotném svém srdci a jádře.
Za naše hlasy máme garantovanou nezpochybnitelnou hospodskou svobodu kouřit, oddávat se hazardu, levnému chlastu, pornografii a prostituci. Co byste ještě chtěli?
Protože česká hospoda a bordel - ne parlament - toť skutečný český veřejný prostor národní Rovnosti a Svobody.
Samozřejmě, že jsou U Nás k nalezení inteligentní lidé, kteří se stavem státu, který se v polospánku odevzdává do blahovůle mafiánských syndikátů nejsou spokojeni. Jejich hlas a vzdor však - jak jinak U Nás – je slyšet a vidět jen symbolicky.
Příznačným a nejlépe viditelným veřejným znakem vymezení se, vyhranění, odporu vůči nízkým, malým poměrům je architektura.
Čeští lepší lidé, kteří by rádi věci veřejné měnili, holdují v soukromí ostrým, jasným, nekompromisním, přísným, světovým, kosmopolitním, neosobním tvarům, které se otevřeně distancují od amorfní, obézní, infantilní, familérní a sprosté společnosti. To je tzv. „česká přísnost.“
Přísní k sobě i okolí! ZDE
Dva osudy z poslední doby ilustrují, jak nesnadné je měnit Česko ... architekturou a designem.
Architekt světové proslulosti Kaplický realizoval před odchodem do emigrace v Čechách jedinou stavbu: klasickou hranatou kubickou modernu, „Dvořákovu vilu.“ ZDE. Vracel se ze Světa s návrhem provokativně rozplizlého blobu Národní knihovny, plivancem proti Hradu - sídlu české nesamostatné, líné a iluzorní státnosti. Jak to s dopadlo s blobem a Kaplickým víme. Národ a jeho veličiny je odmítly. Vypadala snad Kaplického chobotnice příliš česky? Nebo nenaplnila naší ideální představu o Nás?
Uhlobaron, majitel euroatlantického intelektuálního týdeníku Respekt pro naše lepší lidi, manžel modelky Maláčové, přítel exprezidenta Havla atd. - pan Bakala budoval zasadil do šumavské stráně ostře řezanou vilu ze skla, oceli, betonu atd. za tak intenzivního zájmu veřejnosti, ZDE že se nakonec rozhodl dům opustit a ukrýt svou rodinu do Švýcarska.
Co pro národ znamená Bakala a jeho úsilí? Toť otázka, která je ještě otevřená. ZDE
Váží si národ svých nejlepších lidí?
Hm …"
viz http://vimmer.blog.idnes.cz/c/161790/Vrozena-vada-ceske-demokracie.html
http://www.kosmas.cz/knihy/146281/bad-design/
