Reaguji na některé výkřiky o důchodové reformě. Objevil se např. článek v novinách s cynickými doporučeními pana Škorpíka.
V čem je problém?
Státní lidé (vlády, poslanci a úřednící) způsobují toto:
1) Státní lidé povinným důchodovým systémem zmenšili svobodu vybrat si způsob připravit se na stáří. Jsme celá desetiletí okrádání ze zákona a nakonec se řekne, že tam nic není. To znamená, že se lhalo celou dobu, že to nějak zázračně funguje. Níže uvedené body uvádí důvody, proč ani státní lidé rozhodující o fondu na důchody nemohou nic uspořit.
2) Státní lidé pomocí bank a centrální banky neustále provádějí úvěrovou expanzi a tím snižují kupní sílu zákonných platidel. Jak si má člověk šetřit? Ve dvaceti dá stovku a za třicet let si za ní nekoupí ani rohlík. Navíc tímto státní lidé ničí výrobní strukturu a vytváří škodlivé ekonomické krize, které opět vedou k chudobě a zdražování zboží. Taká tím ničí kapitálové investice, nelze tedy spořit investováním.
3) Státní lidé zakazuje ostatním lidem požívat skutečné peníze (komoditní peníze) a tím opět snižuje možnost spoření (např. ve zlatě)
4) Historicky největším pře rozdělováním majetku zdaněním a úvěrovou expanzí státní lidé berou ostatním možnost spořit, neboť postižení nemají z čeho spořit a ani svobodu včas řešit problém.
5)Sociálním systémem se narušila soudržnost rodin, každý se spoléhá na státní lidi, že jím v nouzi pomůžou a dovolávají se této pomoci. Je pravděpodobnější, že se o bezmocné a staré mladí nepostarají.
6) Státní školství pomocí povinné školní docházky vychová neodpovědné ovečky věřící, že stát všechny spasí. Lidé se včas nebrání proti takovým zrůdnostem, jako je státní důchodový a sociální systém.
Tak nevím jak poslechnout "moudré" rady úředníka Škorpíka a dalších “dobrodějů”. Nechápu, že důchodový systém (zavedený diktátory) je mezi lidem tak populární. Je přitom v bankrotu a vše se musí platit několikrát. Jednou pří výběru důchodové daně, kterou platí jen ti, co mají příjmy z dobrovolných směn, a potom z daní, které platí opět ti samí, při jeho “záchraně” před bankrotem. Tolik parazitu se přitom živí a množí. Mám jediné vysvětlení. Lidé při své hamižnosti a pohrdání svou svobodou zhloupli a zdegenoravali. Chtějí mít zajištěné stáří, na úkor druhých a své svobody. To je speciální případ slavně definice státu od Bastiata: “Stát je velká fikce, jejímž prostřednictvím se každý pokouší žít na útraty všech ostatních." Smutné je, že tuto ochotu vzdát se svobody politici dobře zneužívají.
