Simona Halová položila na facebooku otázku „Co pro vás znamená láska?“. Neznám Simonu, nevím kolik je jí let, nevím nic o pohnutkách, které ji vedly tuto otázku položit.
V dnešní době se opovážím říct, že láska pro lidi neznamená nic. Nebude je trápit, že ztratili lásku. Bude je trápit, že ztratili internetové připojení a nemůžou na Facebook. O lásce se píše jako o nespecifikované chemické reakci. A proto se z dnešní generace stávají chemikové ale v tom obráceném gardu. V útlém věku začnou s C10H14N2 a s C21H30O2. Jak jsou starší a moudřejší jdou dále do C11H15NO2 a C10H15N. Při sexu to později rozjíždí s C17H21NO4. Někdo řekne, to jsou ale výjimky. Já říkám, že výjimky potvrzují pravidla. Těžkou hlavu si z toho nikdo nedělá. Proč taky. Vždyť všechno, krom uhlíku, je obsaženo v tom, co dýcháme.
Záměrně jsem nepoužil C21H23NO5 protože si myslím, že do tohoto se v dnešní době moc nepadá. Mladí chtějí být výbušní, plní energie s vysokým sebevědomím. Nemají zájem být utlumení a chodit jakoby s přivřeným přívodem kyslíku.
Na Facebooku jedna z reakcí byla, že láska znamená upřímnost, porozumění, důvěru a věrnost. Krásná slova, která však v mžiku zmizí, jako pára nad hrncem, po první lajně.
Takže když mám odpovědět na otázku, co pro mě znamená láska, musím, byť nerad odpovědět, že nic. S láskou je úzce spjatý cit ale ten mají všichni. Cítíte obavu o své děti, blízké, rodiče, sourozence ale toto není láska.
V dnešním uspěchaném a hektickém světě je pro mě láska jedna velká smrtící chemická reakce.
