Proč nemám ráda týmové sporty

Už od dětství se vždy děsím a chytám za hlavu, pokud jsem vtažena do nějaké týmové zábavy týkající se sportu. Kolektivy plné ječících spoluhráčů, kteří zfanatizovaně ječí: "Děléj, poběž sem, přihraj!", mě dohánějí k šílenství. Mám pocit, že jsem outsiderem, vyděděncem a obětním beránkem.

mam rada pohodli...

Začalo to už na základní škole, kdy jsem se musela účastnit vybíjené, velmi nebezpečné hry, jež je oblíbená především u dětských násilníků. Nejenom, že nechápu, proč toto kolektivní zraňování nebylo již dávno zakázáno, ale především nerozumím, proč bych já měla být jeho součástí. Prudké házení míčem do těl ostatních mi nic neříká - jsem mimořádně citlivý člověk, jenž by mouše neublížil, a rozpláče mě sebemenší křivda, která se stane mě či mým blízkým.

Vybíjená je zlý sport a já to si to uvědomila v sedmi letech, když mě o třicet kilo těžší spolužák trefil míčem do břicha. Mé tělíčko bylo odhozeno a dopadlo o pár metrů dál, zatímco ostatní hořekovali: "Ježiši, se nemůžeš uhnout? Jdi rychle na druhou stranu!" Ztěžka jsem se zvedala, snažila se nepozvracet se hned na místě a ploužila se z pole. "Musíš přes kříž! Kvůli tobě prohrajem!" ozývalo se za mnou, ale já se pohybovala jako ve snách. Doma jsem musela dlouze vysvětlovat, proč mé tělo zdobí obrovské podlitiny a instinktivně si kryji obličej před každým prudším pohybem.

Doufala jsem, že po příchodu na gymnázium mezi intelektuální elitu národa bude vše lepší. Opak byl pravdou. Hned první hodinu při dívčím tělocviku jsme hrály fotbal, jinak řečeno do kopanou (což je velmi trefný název, poněvadž pokopané jsme po tělocviku byly všechny). Představte si dvacet upištěných děvčat, jak v jednom stádě pobíhají sem a tam a nadšeně volají: "Přihraj to sém! Přihraj to sém! Au! Jááu, tys mě kopla. Koukej pod nohy, ty náno!" Žádná taktika, obrana či nějaká soustředěnost. Míč se pohyboval jak nemydlený a každá z nás si chtěla alespoň jednou kopnout. Když jsem měla lýtka od krve, přesunula jsem se do brány, kde jsem si dřepla na zem a koukala, jak se ostatní honí sem a tam. Protože jsem velmi empatická, sykala jsme bolestí pokaždé, když se nějaká má spolužačka natáhla na zem či byla nakopnuta do zadku. Tu najednou jsem dostala obrovskou šlupku do hlavy a dál si nepamatuji nic.

Softball, ke kterému jsme se dopracovaly před dvěma lety, byl ještě horší. Složitá pravidla, nadhoz, odpal, běh, vracení se zpátky na metu, meta zdarma... Nikdy jsem se nedostala do toho adrenalinového stavu, kdy vám vlají vlasy kolem uší, jste plně koncentrování na hru a nevnímáte nic jiného než míč. Já naopak přihlouple stojím, pohazuji s propocenou rukavicí a přemýšlím nad otázkami jsoucna a bytí. Nejen proto jsem terčem jízlivých poznámek a úšklebků - naštěstí mi ale nikdo zatím nestáhl kalhoty nebo neštípl do ruky. Spoluhráči mají totiž svých starostí dost - navzájem se poplácávají po ramenou,  uznale kývají hlavou, fandí si a prožívají neuvěřitelnou zábavu. Hra je pro ně všechno a oni neváhají pro vítězství nasadit holé životy!

Když pak přijdu na řadu já a mým jediným úkolem je odpálit míč a pak oběhnout hřiště, cítím se nesvá. Jejich pohledy mě probodávají, slyším jak se mi někdo za zády chichotá. Tiše se modlím, abych nakročila správnou nohou a pak se strefila do míčku. Jen to nepokazit, jen to nepokazit! Statečně napřáhnu pálkou, jedno oko přivřu a koukám na míček, který se ke mně přibližuje neskutečnou rychlostí. Odpálím, upouštím pálku a mašíruju si to k metě. "Běž dál! Rychle! Na další" halekají za mnou a já tedy rychle běžím dál a dál. "Zpátky, zpátky, rychle se vrať zpátky!" slyším zas odjinud... Otáčím se a vracím se zpátky, meta už je ale zavřená a na mě se sypou nadávky. "Proč si tam nezůstala? Nemělas riskovat!" Týmový sporty jsou na nic.

Autor: Lenka Veverková | pátek 27.11.2009 7:25 | karma článku: 21,88 | přečteno: 2911x
  • Další články autora

Lenka Veverková

Co je pravda, a co ne? (Mlčení bobříků, Přísně tajné: Hrubá nemravnost)

... přemýšlím u inscenací Mlčení bobříků a Přísně tajné: Hrubá nemravnost. Autorem obou divadelních her je Tomáš Dianiška, který se při psaní nechal „inspirovat“ skutečnými osobnostmi, událostmi a celkovou atmosférou dané doby.

27.2.2017 v 17:47 | Karma: 12,83 | Přečteno: 758x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Taková ta dobře udělaná činohra

Ona ho miluje hluboce, on ji rozumně. Ona žárlí na ni a zlobí se na něho, on vyžírá ji a ona chce zpět své peníze. A on podřezává svině. Zní to jako spletitá hra osudu nebo jako námět mexické telenovely?

27.4.2016 v 9:10 | Karma: 11,59 | Přečteno: 532x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Takže vy budete kritička!

"A co vy studujete?" zeptal se mě se zájmem komisař, když jsem znovu neudělala zkoušku z autoškoly. "DAMU," přiznala jsem a hlas se mi klepal. "Tak to byste neměla bejt nervózní, ne?

26.4.2016 v 9:30 | Karma: 16,66 | Přečteno: 1030x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

A žili šťastně až do smrti...

... říká se na konci skoro každé pohádky, aby byl happy end ještě umocněn a malé děti získaly pocit, že zlo zůstalo navždy poraženo a pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí. Ale bylo to tak doopravdy?

16.3.2016 v 18:28 | Karma: 10,80 | Přečteno: 579x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Jak jsem si vysnila terasu

Vyrostla jsem na vesnici. Obklopená přírodou jsem tudíž byla dennodenně. Každé ráno mě budilo kohoutí kokrhání a slunce, jež mohutně pražilo do mých oken situovaných na východ. Snídala jsem na zahradě, chodila jsem bosky

21.7.2015 v 14:45 | Karma: 25,54 | Přečteno: 3690x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Máme cestu k míru na Ukrajině, myslí si Pavel po summitu ve Švýcarsku

16. června 2024  18:51,  aktualizováno  19:04

Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku...

OBRAZEM: Česko kupuje nové tanky. V čem je lepší Leopard 2A8 než T-72?

16. června 2024

Za 77 tanků Leopard 2A8 by měla vláda zaplatit 52 miliard korun. Ty pořídí ve společném nákupu s...

Kyjevem prošel pochod hrdosti LGBT+, pravicoví extremisté soptili vzteky

16. června 2024  18:31

Několik stovek Ukrajinců včetně vojáků se dnes shromáždilo v centru Kyjeva na pochodu hrdosti...

Zdařile opustit dětský domov? Mladým chybí peníze i důvěra, neúspěch stojí miliony

16. června 2024  18:30

Mladých dospělých ve věku 18-26 let, kteří každý rok opustí dětský domov, jsou stovky. Úspěšně...

  • Počet článků 86
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3977x
Impulzivní, nestálá a věčně nerozhodná. Má ráda kvalitní humor, kvalitní literaturu, kvalitní víno a svůj blog plný kvalitní nudy