Zrušme ty instituce, které nás táhnou ke dnu. Ty, co nás
stojí jen peníze! Ty, co mají nejvyšší průměrnou mzdu ve státě. Copak jsme
slepí? Copak nevidíme, že jsou to banky, co zavinily tuto krizi!
Před několika lety jsem přišel do obchodu a koupil, dejme tomu, chleba, ale ten den byl o 6,- Kč dražší.
Prodavač mi sdělil, že musel, protože od včerejška, když šel složit tržbu do ČSOB, tak po něm chtěli poplatek za vklad. „No, a kde já mám brát na ty poplatky ?“, ptá se mne prodavač, „Tak jsem zdražil chleba a mám to doma!“
Vidím každoročně ty miliardové zisky bank, a vnímám, poplatek za vklad, poplatek za vedení účtu, poplatek za možnost získání úvěru, poplatek za použití kliky při vstupu do banky, poplatek za prošoupaný koberec aj. Také vidím, že si tyto částky musí obchodníci zahrnout do svých marží a tím, zdražují své výrobky, lidé chtějí přidat, aby na to měli, ale to je inflace, a o té v mém dalším článku …
Vraťme se k ČSOB, předloni jsem četl článek s ředitelem ČSOB, který, jestli si pamatuji, obhajoval rozdělení, vysokého, zisku mezi pouze pár členů s tímto tvrzení: „Zasloužíme si to za tu dřinu“.
Vím, že to dá práci vymyslet jak přijít ke zisku přes poplatky, posléze nakoupit (ne)cenné papíry, které po jednom roce odepíšeme. Takže peníze, které fyzicky odešly z našich kapes skončily převážně v pokladně státu při zdanění, převážně si je rozdělili ředitelé a něco málo přes dividendy, ale zbytek skončil neznámo kde.
Před dvěma dny jsem opět zavítal do ČSOB, kdy jsem předával na účet finance v hotovosti. Jaký však byl můj údiv, když po mne pokladní chtěla poplatek, ne 6,-Kč, ani deset korun, ani dvacet, ale rovnou :
„ Padesát korun českých!“. To už se mi nalila krev do hlavy. Tak takhle si představuje ředitel ČSOB odchod z krize. Zdůvodnění pokladní, že je to tlak na to, aby klienti nenosili fyzické peníze, mi moc nějak nepomáhá.
Před sto lety byly banky vedle stavebních firem jen coby úřad pro evidenci financí. Ředitel banky byl služebníček těch co dělali skutečné hodnoty. Během této doby, co se změnily peníze v mocný nástroj bank, je situace taková, že Ředitel stavební firmy je žebrákem před bankou. Peníze se staly čímsi co odsunulo skutečné hodnoty na vedlejší kolej. Peníze ničí vše co jim přijde do cesty. Peníze jsou novodobý oheň, který měl být sluha, ale který se stal pánem! Pro některé by mohly být potopou, jen se v nich utopit. Ano, bez nich to nepůjde, ale půjdeme-li stejnou cestou jako před lety jen si zdražíme, tak se nedivme, že stát musí nalít do bank peníze, které pak paradoxně musí půjčit řadě čekatelů, kteří je potřebují, aby si mohli koupit zboží, které někdo někde zdražil, protože musí v bance zaplatit nějaké poplatky a to už si zase můžeme číst od počátku, tak jářku: „ Přišel jsem …..“.
Prosím, bude-li mi někdo, jako ředitel ČEZu, vysvětlovat, proč má tak velkou mzdu, tak mi je to jedno, že zhodnocuje firmu, ze které kdekdo těží. Jsi-li na trhu z důvodu služby, uzákoněné státem, pak nemůžeš roztáčet cenu služby tak, aby na to normálně vydělávající lidé (ne)měli. To si koleduješ o krizi jako řemen. Zjednodušeně řečeno, miliardy vám přeji, ty se dají na zemském povrchu ještě utratit, ale chcete-li biliony, tak to už chcete opravdu, ale opravdu moc!
Zrušme banky a uvidíme, jestli je opravdu tak vážně potřebujeme. Nikdo není nezastupitelný!
