Jsou podprezidentská křesla pro mrchožrouty?

Vážené obyvatelstvo, předem upozorňuji, že následující text je nevhodný pro vaše oči a kdo je slabší povahy, prosím nedoporučuji dál číst... 

Ti kdo si prošli touto cestou by mohli vyprávět, ale nemohou, jsou všichni mrtví. O jaké cestě tu píši? No přece o té, když jste staří tak si na vás ostatní, kdož se o vás mají starat, namísto péče, začnou brousit zuby. A tak se z těchto rádoby rádců, sluhů, ochránců či patolízalů stávají pomalu a jistě hadi, poté přechází v hyeny či krysy a končíce jako supi. Ano, pochopili jste, jde o bezbranné staré nemocné lidi, kteří ve svých zámcích či hradech mají kolem sebe služebnictvo, které vás miluje pokud jste živ a dáváte jím dobrý chléb. Situace se značně mění pokud zestárnete či náhle onemocníte a služebnictvo najednou zjistí, že pomalu a jistě odcházíte a co pak? 

A jsme v ději, že? Tyto včeličky, ev. čmeláčci se najednou přestanou chovat jako lidumilové, a začínají se měnit. Je to pomalé, ale je. ( pozn.1. My, kteří žijeme v 21.stol tohle známe v bleskovém provedení, když se z nás chodců, náhle stanou řidiči. To je pro mnohé taková změna, že ji mnohdy neunesou!) Zjistí-li, že se mění jejich dárce či ochránce v "mršinu", narostou jim obavy, které jim dávají zvláštní křídla v jejich myslích. Cože se s nimi stane, až jejich "král zhyne?" Co budou dělat? Kam půjdou? A s kým? Takže nastal čas se  podívat co se dá z hradu odnést, co nechat podepsat, aby mi to přineslo užitek, nebo co říkat lidu, když Král je "polomrtev", ale není schopen již vystoupit či se podívat mezi svůj lid? 

Mezi známými a osvědčenými aspekty, které jsou vyzkoušené již v mnohých rodinách, kde nechávají "už bohužel mršiny", ležet pod peřinami, aby požívali pozemské dary od těch co si myslí, že mršina ještě dýchá..., a to co nejdéle. Dokonce se nebojí bránit svoji výsadu do roztrhání těla. Brání ji, že vás dají k soudu, že si dovolujete Krále jen spatřit, no co, že jste ho již půl roku neviděli! Král přece žije, že je to tak?  Obrací se před TV štáby jeden na druhého, a kýváním hlav se navzájem ubezpečují. Dokonce jsou tak daleko, že vystartují jaký je ten národ xenofóbní a proč "jim" co zde Krále zastupují, národ nevěří! Co si to vůbec lid dovoluje? Proč pochybuje? Proč ta nedůvěra, vždyť oni jsou přece Králem vybráni, a oni jej chrání před zlým lidem, který určitě  pachtí po moci, po jeho majetku, po senzaci, která není. Prostě "mrchožrouti" cení své zuby, a svými drápy se rozhodli bránit své "čisté" úmysly. (pozn.2 zde  už víme, až se prozradí, že tomu tak skutečně ne-bylo, že bylo nutné ještě tohle či tohle odnést, ještě předhodit fotku s tímto a tímto papírem, s podepsanou smlouvou či zákonem, který ještě nedávno Král odsuzoval, prostě to nebylo o kutí a nekutí proti Králi, ale prachsprosté zlodějně na polomrtvole, kterou je v tuto chvíli udržet co nejdéle při životě.)  Co na tom, až se Král změní v "mršinu", to už budou hyeny dávno za horama, popř. se jako hadi ze všeho vyvlečou a lidu zbydou oči pro pláč. Nicméně děj se děje již několik stovek let a já myslím, že se ani dnes vůbec nic nezmění. 

Jen v těch ústech už dnes není med, ale jed. A to na všechny strany. Je však nutno jet po těchto kolejích, které dávají cítit dálavami a hezkým životem, až "polomrtvola" odejde z tohle světa... 

Jak vždy smutné, když to vidí celý národ. Pokud je to v rodinách, pak to nikoho nebolí, ty mrtvé určitě ne. A ti by mohli opravdu vyprávět, kdyby ....

Proto vás prosím, buďte trpěliví, jsem smuten, ale vím, že po Králi  přijde zase Král a s ním.... 

   

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jaromír Veverka | pátek 8.10.2021 22:36 | karma článku: 12,20 | přečteno: 449x