Přinášíme Vám další várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.
Pro čtvrté kolo jsme vybrali jednu z krásných básnických forem, kterou je nóna .
Soutěžních příspěvků se nám sešlo opět nemálo – a to ještě příjem vašich děl tento týden nekončí – takže na další porci se můžete těšit i zítra. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
Ale pozor – uzávěrka je již dnes - ve čtvrtek v 17.00 hod. Později přijaté příspěvky již do soutěže nebudeme moci zařadit. Děkujeme za pochopení.
Zadaná slova pro tento týden byla:
ulice studna košile víno okno
A teď už – jako obvykle - pojďte číst a hodnotit.
---------------------------------------
#11 a
SidneyK
Černé víno
nóna
černá košile rozevlátá
nehlasný výkřik netopýra
okno do ulice, noc chvátá
pohár vína čí ruka svírá
noci probledlá, bije pátá
samota s vínem neumírá
studna neplná černě zívá
lačné prázdno, chapadla chtivá
růžová barva nevyzbyla
---------------------------------------
#12 a
Shane
Ulicí tichou zas toulám se...
Nóna
Ulici tichou zas toulám se
a v studni srdce jen smutek mam,
marně lovím kliček ke kráse,
milenců páry když potkávám.
Věčně být samoten nedá se,
v kostkaté košili dívku znám.
pozvu ji na drink, pak do kina,
takhle nějak láska začíná,
nechci dál u okna sedět sám…
---------------------------------------
#13 a
Chimmychanggaz
Loučení
nóna
Vlahé noci po ulici,
téměř spící kráčím.
Velké moci, přec sílící,
vítr s okny tančí.
Pryč jak víno chci odtéci,
mé bytí už stačí.
Do studny smutku propadám se.
Košilí zbytkům odevzdám se.
Se světem se loučím...
---------------------------------------
#14 a
Chimmychanggaz
K nebesům
nóna
Z okna rozlétnu se do krajiny,
kde víno dozrává, stejně jako višeň.
Křídla z košile nemají stíny.
Jak studna hloubky, já nebojím se výšek.
Motorem mým je můj pocit viny.
Jiskra naděje blíž k Nebi se vykřeše.
Nebe však zakryto je víkem.
Ač k němu přiletěl jsem s křikem,
zpět na ulici dopadám tiše.
---------------------------------------
#15 a
Chimmychanggaz
Po
nóna
Já nejprve byl jsem nesmělý,
do studny Tvých očí pohlédnout.
Teď jsi nahá, jen v mojí košili,
mou pozornost zkoušíš oblafnout.
Z okna ven zadíváš se na chvíli,
s ulicí v jeden celek splynout.
Pak otočíš se a Tvá slina
ukryta v polibku s chutí vína,
nedovolí mi se nadechnout.
---------------------------------------
#16 a
Markéta K.
Už nikdy
nóna
Už nikdy nenaliješ víno,
za oknem nespatřím tvé oči,
už nikdy nebude ti líno
ke studni pro džber vody skočit.
V mé duši je dnes zatažíno
a ruce tisknu na obočí.
Už nepochválíš moji krásu,
do hlubin nehybného času
teď odváží tě věčný kočí.
---------------------------------------
#17 a
Antonín Robin
***
nóna
Víno si v sklence tiše šumí,
Když si vzpomínám na milence,
jenž lásce vůbec nerozumí.
Sklo v okně cinká jenom tence.
Proč ta ulice do něj duní?
Košili svlékám, splétám věnce,
Nemám zdání, kdy počne svítání
S myšlenkou ze studny poznání,
Jak rozplést ty zlé propletence.
---------------------------------------
#18 a
František Flísenský
Pochybnost
nóna
Ulice hudbu dohrává
oknem se vplížil chlad,
svědomí víno nalévá,
před chvíli ještě mu vlád
mysl teď mříž svírá rezavá
do studny klíč vhodil kat
pak kazatel v šedivé košili
už vavříny oslaví za chvíli
a ráno moudřejší zas budeš snad
---------------------------------------
#19 a
BeeGee
Noční nóna
nóna
Temná ulice opuštěná
měsíc se v staré studni chvěje
tak trochu jako z filmu scéna
když oknem hledím do závěje.
Možná jsem vínem omámená
noční košile nezahřeje.
Nic z toho nevnímám, chci být s Tebou
ani chlad v něž mě ruce zebou.
Lásko, zbavíš mě beznaděje?
---------------------------------------
#20 a
Alice Barešová
Kocovina
nóna
Ulicí kráčím zlostí bledá,
jen bosá a v noční košili.
Myšlenka stejně spát mi nedá,
copak to na mě snad ušili?
Bezedná studna v dálce láká,
můj spánek dočista zrušili.
Pár kapek vína, okno v hlavě,
slova šla sama z pusy hravě,
silnější, než bychom tušili
---------------------------------------
ANKETA
