Přinášíme Vám další várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy. Je soutěží sám se sebou i s ostatními.
Pro páté kolo jsem snad vybral opět lahůdku - básnickou formu, která s Vámi měla svou premiéru , byla to duodecima .
Dnes Vám přinášíme dalších třináct příspěvků. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
Ale pozor – uzávěrka již byla - ve čtvrtek v 17.00 hod. Později přijaté příspěvky již do soutěže nebudeme moci zařadit.
Děkujeme za pochopení.
Zadaná slova pro tento týden byla:
duch herec kvap den matka
A teď už – jako každý týden - pojďte číst a hodnotit.
---------------------------------------
#9 c
SidneyK
Veršovák
duodecima
duchu sta slůvek vázaných
hleď se objevit zde kvapem
rým žeň na jeviště trapem
osvoboď obsah zásuvek
písmena - herci pohádek
služte inspiraci - matce
zněte dlouze i krátce
pro den veršovného klání
slova uhnětená v dlaních
kořeněná drceným já
pečená sotva vychladlá
v úctě se porotě klaní
---------------------------------------
#10 c
Markéta K.
Superženy
duodecima
Já a moje kamarádky,
my jsme super extra ženy,
stále dobře naloženy,
superženy, supermatky.
Utíráme dětem zadky,
uklízíme, pečem' chleba,
zařídíme, co je třeba,
milujem' se se svým chlapem.
Každý den jen rychle, kvapem,
ať je doma jídlo, pití,
ať se okna krásně třpytí
dřív, než z toho všeho skapem'.
---------------------------------------
#11 c
Chimmychanggaz
Zpověď
Duodecima
Až vymetu z hlavy smetí,
postavím Tě před otázky.
Budu hoden Tvojí lásky?
Chceš být matka našich dětí?
Den za dnem čas kvapem letí.
Objeví se paradoxy.
Plna ducha, strašně sexy.
Moje díky míří k nebi.
Srdce se jak herec šklebí.
Chystá pro Tě tři plus jedna.
Dostalas mě, Lásko, ze dna.
Kdeže bych byl Tebe nebýt?
---------------------------------------
#12 c
Antonín Robin
***
duodecima
Matčin duch pryč kvapem prchá
Jako herec, jenž zmeškal den
Premiéry hry královen:
Jedna něžná, druhá mrcha.
Obě kreslil Alfons Mucha,
Obě byly krasavice,
Od hlavy až po střevíce,
Nesmrtelný obraz vzdoru.
Brány srdce na závoru.
Jen otázka ještě zbyla:
Která z nich je ta milá,
Když jsou stále jenom spolu.
---------------------------------------
#13 c
Chimmychanggaz
Herec a matka
Duodecima
Herec si každý den líčí,
na smutnou tvář kvapem smích.
Rozpláče se když potlesk stich.
Bílé slzy úsměv ničí.
Matka s dětmi v autě trčí.
Do veselých písní pláče.
Na zrcátku Ježíš skáče.
Otec a Duch svatý chybí
Neslyší na žádné sliby.
Herec pod kola vřítí se.
Smutné pohledy spojí se.
Všechno jinak? Pouhé kdyby...
---------------------------------------
#14 c
Karel Kostrbatý
Rozpačitost
Duodecima
Den už kvapem míří k cíli.
Zkryje nás tmy deka sladká.
Já jsem šroubek a Ty matka.
Pasujem do sebe chvíli.
Rozpačitost náhle sílí,
když říkáš že máš mě ráda.
Herec by to líp nezvládal.
Proč nás láska nevybrala?
Naposled si v dveřích stála,
pak zmizela si jako duch.
Tvým parfémem furt voní vzduch.
Už ses nikdy neozvala.
---------------------------------------
#15 c
Ivo Levis
Prázdniny
duodecima
Matka vzala si do hlavy,
že jednou hercem musím být,
abych vylepšil rodu třpyt,
ale proč, to jen ona ví.
Vždyť mě učení nebaví.
Je to pro mě jen trápení,
na tom nikdo nic nezmění,
nevím, co je to škola hrou.
Je tedy zprávou vítanou,
kvapem blíží se prázdniny.
Já jen v duchu počítám dny,
kdy už konečně nastanou.
---------------------------------------
#16 c
Shane
Já toužil jít s duchem doby!
duodecima
Já toužil jít s duchem doby,
špatný herec jsem však byl,
posléze jsem pochopil,
že kvality jiné zdobí,
chlapa, než parohy sobí
či umění lehce sbalit
holku, co se nechá nalít,
před kanapem, za kanapem
pomilovat se s ní kvapem
neotvírat srdce vrátka,
(byla by z ní špatná matka!),
se dnem rozloučit se trapem…
---------------------------------------
#17 c
Shane
Jak duch se plížím ulicí...
duodecima
Jak duch se plížím ulicí
třímám pomyslnou lebku,
den končí, mám z toho depku,
že technika má balicí
na dívku růží vonící
evidentně nezabírá,
naděje má kvapem zmírá,
den končí, propadám zmatku
a v zoufalství mnu si bradku,
duši smutkem zahalenou
že nestane se mou ženou,
nezískám dítek svých matku.
---------------------------------------
#18 c
alesio
Nepochopíš
duodecima
Šel kolem chlap, co vedle šláp.
Herec, co touhu ztrácel kvapem,
stál s chlapem pod okapem.
"Mé jméno je pan Vedlešláp.
A silný je ten, kdo je sláb."
Byl sedmý den a osmá noc.
"Ó, Duchu, přijď nám na pomoc.
Noc temná je a vratká."
Sténala bolestí matka
Země tehdy za potopy.
Co však pod okapem tropí
herec a chlap? Nepochopíš.
---------------------------------------
#19 c
Shane
Život skromný jen jsem prožil
duodecima
Já duchem pouhým kdys jsem byl,
brzy opět jím se stanu,
odeberu se pak k Pánu,
co prý za šest dní svět stvořil.
Život skromný jen jsem prožil,
herec, co odehrál svůj štěk
a občas myslel na útěk
tam, kde nevládne věčný kvap,
já do smůly si občas šláp,
v jiné dny zněl můj šťastný smích
poznal jsem matku synů svých,
teď jsem zas osamělý chlap.
---------------------------------------
#20 c
Petr Sušický
Sraz abiturientů
duodecima
Jen staré šrouby bez matek
pohromadě drží stoly,
pod obrazem s lány polí
snílci připíjí na pátek...
Nic nejde vrátit nazpátek,
kvapem mizí dny a noci,
zůstal jen genius loci,
sny smetené pod koberec...
Ze snílků jsou doktor, herec,
ajťák, učitelka z jeslí...
Na zeď z nostalgie kreslím
čárku, kolem kosočtverec...
---------------------------------------
#21 c
Shaana
Panta rhei
(duodecima)
Herec na prknech života
Nemá scénář ani mapu
Tak se tu dál pachtí v kvapu
Autor je čas ten despota
Je tu jen jedna jistota
Skončí v lůně matky země
Je to tak ač zní to temně
Bez ducha nezná cenu dní
Žene se vpřed o něčem sní
Však jednou padne opona
A potlesk ten se nekoná
Dál pachtí se a hudba zní
---------------------------------------
ANKETA
