Veršotepárna - Vaše díla - Duodecima 2a

Přinášíme Vám první várku vašich veršotepeckých děl tohoto týdne. Veršotepárna je hraní si se slovy.  Je soutěží sám se sebou i s ostatními.

Pro páté kolo jsem snad vybral opět lahůdku - básnickou formu, která s Vámi měla svou premiéru , byla to duodecima .
Dnes Vám přinášíme prvních osm příspěvků a na další porci se můžete těšit i zítra. Jsme opravdu rádi, že vás hraní se slovy tolik baví.
Ale pozor – uzávěrka je již dnes- ve čtvrtek v 17.00 hod. Později přijaté příspěvky již do soutěže nebudeme moci zařadit.
Děkujeme za pochopení.

Zadaná slova pro tento týden byla:
město dáma pivo kocour život

A teď už – jako každý týden -  pojďte číst a hodnotit.

---------------------------------------
#1 b
Martin Kučera
Nedělní ráno
duodecima

Město déšt nedělní skrápí
Po okně kapky cestují
Sivé mraky nebem plují
Ránem kráčí dáma s kápí

Lesklé oči - cos ji trápí
Včera večer bylo živo
Teklo proudem víno, pivo
Nocí jasnou zpěv se nesl

Nejeden host na stůl klesl
Roh domu kocour hřbetem sjel
Životů devět na příděl
V dáli hrom dunivý hlesl
---------------------------------------
#2 b
Zuzana Zajícová
Půjdu tím městem sama
duodecima

Já půjdu tím městem sama
městem, kde žila jsem s tebou
slzy na tváři mě zebou
tvářím se však jako dáma.

Jak kocour můj za kočkama
odešels v noci za jinou
život změnil se vteřinou
já hraju sama ruletu.

Slečno, volají z bufetu
dejte si pivo, bude líp
hlas se mi zadrh jako zip
mám v srdci ostří fleretu.
---------------------------------------
#3 b
Chimmychanggaz
Rozpoznán
Duodecima

Jsem pivo co nemá pěnu.
Jsem město co nemá domy.
Když života přijdou zlomy,
stavím kolem sebe stěnu.

Modlím se za každou změnu.
Pak z čistého nebe rána,
když zjeví se krásná dáma,
a otevře mě dokořán.

Pak do života jsem zas zván.
Mé srdce už dál nestůně.
Jsem kocour co přede v klíně,
a je zas láskou rozpoznán.
---------------------------------------
#4 b
Chimmychanggaz
Děkuji Ti
Duodecima

Děkuji Ti za lásku Tvou,
za život, co přinášíš mi.
Děkuji Ti, že věříš mi,
že nic není jen pouhou hrou.

Děkuji Ti s rovnováhou,
že jsi dáma mého srdce.
Děkuji Ti za Tvé ruce,
když se městem procházíme.

Děkuji Ti, že ztrácíme,
v pivní mlze zbytečnosti.
Děkuji Ti za radosti,
s kocourem Tvůj klín sdílíme.
---------------------------------------
#5 b
Markéta K.
Město měst
duodecima

Znám jedno slavné město měst:
myši velké plány snují,
vši a blechy vytrubují
chlupáčům místním na počest.

Psí dámy sedí podél cest,
kocoury tam pivem hostí,
život plyne bez starostí,
ze stromů slyšíš loutny hrát.

I vlk se zeptá devětkrát,
zda olíznout kozu může,
lišák slípkám nosí růže,
v tom městě žil bych tuze rád!
---------------------------------------
#6 b
Monika Silberová
Být dámou
Duodecima

Co že znamená dámou být?
V podpatcích chodit do města?
Stále v šatech jak nevěsta?
Vinný střik místo piva pít?

Pořád se na pozoru mít?
O dlouhé nehty se starat?
S bontonem věčně se párat?
O pohodě si nechat snít?

Já však chci po svém život žít!
Nahlas se stále všemu smát
Kocoura si na svůj klín brát
Svůj osud do svých rukou vzít.
---------------------------------------
#7 b
Mamka
Útěk z města
duodecima

Hlavu si kloboukem kryla
mile se smějící dáma
a pomalu pivo pila,
když přišla ta její známá.

Na klín si kocoura dala,
ráda prý ujela z města,
toť pro ni jediná cesta,
život svůj razantně změnit,

s přírodou pevněji stmelit.
Věčný shon ji už nebaví,
s kámoškou návrat oslaví,
chce se zde problémů zbavit.
---------------------------------------
#8 b
Otakar Vagner
Smutné vyznání
duodecima

Město v zádech mám,
ty zůstala jsi dáma,
jen moje dobrá známá
a já tu budu sám...

Těch let co tebe znám,
a zas mi bude tklivo.
Piju již sedmé pivo,
pravda je děs!

Včera i dnes
mi stejně pořád nejde do hlavy,
že když jsem jako kocour toulavý,
život je pes!
---------------------------------------
ANKETA