Rispet - vyhlášení vítězů

Vážení a milí, již několik měsíců existuje na blogu iDNES.cz Veršotepárna. Děkujeme všem, kteří se do projektu zapojili jako soutěžící, všem, kteří se zapojili hlasováním, ale také všem, kteří prostě jen přišli nakouknout.

Veršotepárna je hra se slovy – a během první etapy (únor – duben) jsme si hráli s několika básnickými formami.V únoru to byl rispet, v březnu triolet a v dubnu sonet.V květnu jsme měli měsíční pauzu, abychom mohli všichni nabrat nových sil.

A nyní naši milí, je tady konečně ta očekávaná chvíle. Chvíle, kdy se s Vámi chceme podělit o výsledky prvního měsíce veršotepeckého klání.

Takže pozor -  představíme vám vítěze - patnáct nejlépe hodnocených rispetů, které vybrala naše porota. Vybrat z toho množství fantastických příspěvků jen patnáct – to byl pořádný oříšek.

A tady je máme, prvních patnáct vítězných rispetů prvního kola Veršotepárny.

Ještě jednou děkujeme všem soutěžícím, hlasujícím a fanouškům za přízeň, kterou Veršotepárně věnují.

Náš nemalý dík také patří porotě, za její nelehkou práci.

A těšíme se, že se spolu ve Veršotepárně budeme dále setkávat.

A tady se můžete pokochat vítěznými díly:

---------------------------------------
[1]
#35a
Helén
Stará láska
Rispet

I skla se v oknech rozezněla,
jako by pod nimi projel vůz,
to místnost touhou rozechvělá,
začala přehrávat tiché blues.
Muž v duchu přemítal, zda chopit se vesla,
když žena nádherná k nohám mu klesla.
Pak tiše pronesl „Já pochopil, víš,
že do stejné řeky nevstoupíš.“
---------------------------------------
[2]
#38a
Šárka Sudová
Škoda lásky
Rispet

Ducha nepřítomnost, okno zamlžené,
jednou nohou v němé prázdnotě.
Cit, jenž chrání jenom vyvolené,
ostatní se topí v temnotě.
Vozem bez kol, nožem bez ostří,
kvartetem, v němž hrají jenom tři,
ženou bez slz, mužem bez hrdosti.
Zbyl jen sex a ostré střepy zlosti.
---------------------------------------
[3]
#28c
Jaroslav Fichtl
Pro D. A.
Endekasylabický rispet

Mnou vchází se do nekonečné strasti.
Zde každý k zemi padá sražen bleskem.
Jen potlesk běsů zazní nad propastí.
Tvá radost končí. Teď si projdeš steskem.
Tu každá mrcha mršinou se stává,
když zazní ortel pekelného práva.
Máš na rameni cejch. A kosti chrastí.
Mnou vchází se do nekonečné strasti.
---------------------------------------
[4]
#4b
Dana Daňková
POTKAL JSEM JEDNOU KRASAVICI
rispet

Potkal jsem krasavici... která
pro spásu našich těl i duší
měla být dána do kláštera
a dělat jen to, co se sluší.
Do rukou svých mé srdce vzala
a na atomy rozmetala...
Zlomený, odevzdaný svému údělu
bloudím a hledám světlo v konci tunelu...
---------------------------------------
[5]
#36a
Pavel vitsoft Šrubař
Polárka
rispet

Po čase večeří, hned jak se zešeří,
v duchu si otvírám šperkovou dózu.
Nemužné od muže, namítnou někteří,
odkrývat poklady Malého vozu.
V strnulé poloze, s mravenci na noze,
oči jsou pestíky v okenní výloze.
Vidí, jak Polárka stává se bliznou,
z níž kdysi láska má dala mi líznout.
---------------------------------------
[6]
#3b
Monika Silberová
Podej mi ruku...
Rispet

Já udělám ze sebe krasavici
a jindy zase pannu z kláštera.
Když budeš chtít, tak třeba nevolnici,
to pro zpestření tvého večera.
Nechám se rozložit na atomy,
pak rozhoří se světlo - a v něm my.
Podej mi ruku a pohlaď po tváři,
budeme spolu listovat ve snáři.
---------------------------------------
[7]
#11a
Dana Daňková
NOČNÍ NÁVŠTĚVNÍK
Rispet

Vešel mi včera oknem do pokoje
Sen...měsíc, vítr, duch? ...a nebo muž?
A vzal si to, co bylo jenom moje
Teď ani vlastní duše nepatří mi už.
Celou noc líbal mě polibky všech múz
Pak k ránu odvezl ho pryč Velký Vůz.
Nohy se třesou, ale je mi do zpěvu,
tak večer čekám jeho další návštěvu...
---------------------------------------
[8]
#4c
Dana Daňková
MINUTOVÁ CELEBRITA
Rispet

Já toužím po slávě a toužím po potlesku
Po pozornosti, po úspěchu neměnném
Koupat se v záři lamp, reflektorů a blesků
Když zvolna kráčím po koberci červeném.
Tvářím se svůdně a mám nahá ramena
A svět mi k nohám padá, jsem tak zmámená...
...pak...malé škobrtnutí...světla hasnou rázem
a mrcha realita zas mě vrací na zem.
---------------------------------------
[9]
#9c
Monika Silberová
Rispet stárnoucí ženy
Rispet

Tu zabolí mi v ramenu, tu v kříži,
moje mládí uteklo mi jako blesk.
Stáří, ta mrcha zlá se kvapem blíží,
zle se šklebí a nečeká na potlesk.
K zemi mě táhne dvacet kilo navíc
a dávno vím, že už nejsem žádný zajíc.
Přesto mám stále důvod k radosti,
jsem ta, co vás vždy ráda pohostí.
---------------------------------------
[10]
#37b
Helén
NESNESITELNÁ LEHKOST PANENSTVÍ
rispet

Prý z atomů molekula skládá se,
pravila krasavice nad cibulí,
odtajnit klášterní tajemství zdráhá se,
tak bůhvíproč s nožem v ruce tiše bulí.
I za světla, s nevinností vlastní,
na dlouhé hodiny dívka se zasní.
Snad cibule cloumá jejími city
anebo lightness of virginity.
---------------------------------------
[11]
#4a
Monika Silberová
Hrůzokrásné sny
Rispet

Za oknem jak duch zjeví se cizí muž
Sklo se kopem nohy prudce rozletí
Jeho dech na své tváři já cítím už
Potom se ocitnu v jeho objetí.
Za strašného řevu ze mě strhne šat
Začnu pak strachem i blahem umírat.
Na obloze ujíždí pryč velký vůz
Bude to noc plná čarokrásných hrůz.
---------------------------------------
[12]
#10d
Dana Daňková
SIMULANTKA
Rispet

Mám asi tisíc důvodů jít zase k lékaři
Je krásný, mužný, něžný, jak má být
Však simulovat další nemoc se mi nedaří
Bojím se, že by mohl pravdu odhalit.
Že pokaždé, když končí den
Nechám si o něm zdávat sen.
V tom snu se ke mně vždycky chová jako lord
A někdy dokonce jen pro mě tasí kord...
---------------------------------------
[13]
#25c
-DD-
POLIBEK
Rispet
Za ramena mě vzal a k sobě otočil
To už jsme byli oba téměř u dveří
Polibek krásný, jemný, dlouhý, polibek plný sil
A do mě jak by v tu chvíli blesk z nebe udeřil.
Proč chvíle radosti nemůže trvat věčně?
Proč mrcha čas si běží dál, zle a netečně?
Tak potom odešel, do světla, do potlesku...
A já zůstala sama v krajině stesků.
---------------------------------------
[14]
#37a
Ivo Levis
Festina lente
rispet

V pondělí ráno zahlédl jsem v metru
oknem vozu opouštějícího stanici
nádhernou dívku v bleděmodrém svetru
na dlouhých nohou doslova tančící.
Když jsem ji uviděl, v duchu jsem tiše vzdech,
proč zase doplácím na stálý shon a spěch.
Kdybych jen dokázal rozvážným mužem být,
metro bych nestih a dívku moh oslovit.
---------------------------------------
[15]
#33a
Alice Barešová
Snad srdce touha
Rispet

Za oknem ponurý šedý den,
do vozu bubnují kapky,
na chvíli zjevil se mi sen,
nechápu jej, byl krátký.
Seděl tam kdesi v dáli muž, snad srdce mého touha.
Byl skutečný anebo duch, vidina jenom pouhá?
Kdo milý můj se nedozvím, kocour mi nohu lechtá,
procitám, vypíná se film a není se kde zeptat.
---------------------------------------