Druhé zápisky z cesty po Vietnamu - Vítejte v Ha Long Bay
Já měla mezi ostatními zjevnou výhodu, protože jsem malinká a tak se celkem snadno poskládám i na sedadlo konstruované pro asiaty :-) Michal na tom byl podstatně hůř a musel mít ke všemu celou dobu na klíně batoh s našimi věcmi. Cesta do Ha Long byla tedy paradoxně mnohem víc vyčerpávající než celých 9 hodin v letadle.
Radši jsem si o této slavné zátoce nedělala předem vůbec žádné iluze. A upřímně… když to tu tak zatím vidím, bylo to jedině dobře. Máme zaplacený výlet s přespáním na lodi a další noc na ostrově Cat Ba. Zvolili jsme si tu nejméně luxusní džunku a i tak byl výlet dost drahý. Ale loď je hezká, celá obložená dřevem. Spolucestující příjemní. Jen oběd trochu pokulhával, jako první totiž přinesli na stůl hranolky. Ale pak se to celkem vylepšilo o tofu a mořské plody. Snažím se být pozitivní a nerozčarovaná. Věděla jsem, že Ha Long je masový turismus dohnaný až na krev.
večer:
No dobrá, musím to tu vzít trochu na milost, ovšem současně politovat turisty, kteří sem zavítají jen na jeden den. Ti totiž nemohou během tříhodinové plavby vidět vůbec nic. Jen nám trvalo v podstatě až do večera, než jsme se dostali do části, která vypadala alespoň trochu jako na obrázcích.
Naší první aktivitou byla projížďka zátokou na kajacích. Bylo nádherné projíždět přímo kolem skal a sledovat ve vodě obrovské bílé medúzy. Je nás skupina asi patnácti lidí, všichni velice milí a příjemní. Korea, Vietnam,UK, Švýcarsko, Brazílie, Nový Zéland… Úžasná směsice, díky které jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí ze zmíněných zemí.
Nejkrásnější z celé projížďky byla jeskyně, do které se dá vplout pouze na kajacích několik dní v roce, když klesne hladina vody, takže jsme měli celkem štěstí. Viděli jsme dokonce opice. A když všechno utichlo, bylo slyšet zvuky tropického pralesa. Křičící opice, zpívající ptáci, smaragdová voda. A do toho někdo řekl, že by se jeskyni mělo zazpívat a tak mladý Vietnamec neváhal a spustil nějakou tesknou národní píseň. Opět jeden ze zážitků, které si budu pamatovat do konce života.
Na této návštěvě jeskyně, je dobře vidět vietnamská mentalita. Za vjezd do tohoto místa chtěli zaplatit extra zvlášť až ve chvíli, kdy nás k jeskyni dovedli a nebyla možnost úniku. :-/ Čert to vem, stovka navíc už člověka nezabije, ale zamrzí to. Ano, bylo to nádherné místo, ale zase ne s úplným „wow efektem“. Za to z další jeskyně, do které byl vstup zdarma, jsem nevycházela z úžasu. Tak obrovskou jeskyni jsme nikdy neviděli a tady byla jen tak… jako by se nechumelilo. U nás by to byl div světa a stály by se na ní hodinové fronty a tady nebyl nikdo. Lidé prostě jen tak samostatně přicházeli a odcházeli. Všechno bylo nádherně nasvícené a opravdu impozantní. Ovšem zdaleka nejkrásnější byl pohled ze shora kopce. Ten typický, na který jsem celou dobu čekala!
Ještě jednou bych se ráda zmínila o našich spolucestujících z různých koutů světa. Je fascinující poslouchat Brazilku, jak vypráví o své zemi a, že do Sao Paula to má ze svého města 5 hodin autem, což sice není nic moc, dá se to. Prostě si tam jen tak zajede na nákup nebo do kina (nebo do mekáče), pět hodin tam, pět hodin zpátky… A že prý pokud je něco vzdálené 3 hodiny cesty, je to strašně blízko a vůbec nic to neznamená. :-) V duchu jsem si procházela všechny mé známé, pro které je Praha vzdálená jako jiný vesmír (ani ne dvě hodiny cesty), a vydají se tam jen párkrát za život (někteří nikdy). Když jsme tohle vyprávěli naší Brazilce, nechápala, stejně jako my, při popisu vnímání vzdáleností u nich. Slečna z Británie jen pokyvovala hlavou a přitakávala, že u nich je to stejné. Zvláštní, jak pohled člověka na svět závisí na velikosti jeho vlastní země.
Pak se řešilo pivo, což bylo také velmi zajímavé, a to už si k nám přisedl i přítel z Nového Zélandu (kterého jsme přejmenovali na Kiwi) a vyprávěl zase o své zemi. Pro všechny pak bylo velkým překvapením, že Budvar nebol-li Budweiser je originálně české pivo, jehož značka nám byla ukradena. Všichni také shodně tvrdili, že toho hodně slyšeli o Praze a jednou ji určitě navštíví.
I kdybych do Ha Long měla jet jen kvůli těmto pár hodinám, stálo to za to. Připadám si tak duševně obohacená!! Poslouchat osudy těchto lidí, odkud přišli, kam směřují, co viděli… Také mě hrozně překvapilo, kolik lidí cestuje samo. Nevím, jestli bych chtěla několik měsíců (v případě kolegy Švýcara několik let) cestovat sama. Jsem hrozně ukecaná, potřebuju pocity sdílet. Jen sdílená radost je pro mě ta pravá a skutečná!
Venku se pohupují svítící loďky a za nimi jsou vidět typické obrysy hor vystupujících z vody.
Wellcome in Ha Long Bay…
První pohled na zátoku, když jsme vystoupili z autobusu. Všude hromada lodí, špinavá voda, zápach zmatek...
Kajuta nejméně luxusní džunky, já byla rozhodně spokojená :-)
Jeskyně v samém srdci zátoky
Typický pohled na zátoku, který zná snad každý.
Vesničané tu žijí na lodích a nabízejí turistům téměř cokoli k jídlu a pití.
Jedna z mála společných fotografií...
Večerní výhled z okna naší kajuty, když loď zakotvila na noc.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - zahrada Kenrokuen
Ještě na žádné z mých dovolených se mi nepodařilo přibrat, vždycky to bylo spíš naopak, ale Japonsko?!
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - proč se nám líbí Kanazawa
Dnes jsme cestovali doslova po vzoru místních, což znamená s pořádnou svačinou sebou. Na každém nádraží je vždy patro s jídlem, které je vyloženě připravené a určené k tomu, aby si ho člověk vzal sebou na palubu vlaku.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - obyčejný den
Japonsko je vážně podivná země. Určitě už jste slyšeli o takzvaných trainspotterech, tedy o lidech, kteří fotí vlaky
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - posvátná hora
Znáte taková ta vtipná srovnání dvou fotek, kdy u jedné je napsáno „očekávání“ a u druhé „realita“? Tak přesně něco takového jsme dnes zažili na hoře Inari.
Veronika Janů
Tajuplný Nippon - první ochutnávka Kjóta
Pokaždé, když si povzdechnu, že už asi nemůže být horší počasí, mi někdo tam nahoře dokáže, že se mýlím. Dnes z nebe padaly doslova proudy vody a teplota klesla pod deset stupňů.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Atentátník přiznal u soudu vinu. Ficův stav se lepší, převoz ještě není možný
Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...
Soud řeší obchody s počítači, obžalovaní údajně obrali stát o 180 milionů
Ostravský krajský soud se začal zabývat obřími karuselovými obchody s výpočetní technikou. Pět...
GLOSA: TOP 09 jako KDS neboli ocásek ODS. Taky se v ní zřejmě tiše rozplyne
Premium Jako by po volbách někdo TOP 09 polil mrtvou vodou. Místo aby s tím něco dělala, v poslední době...
Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu
V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 707x
Mou další tvorbu můžete najít zde: http://www.flickr.com/photos/veronikajanu/
https://www.facebook.com/veronikajanu.photograpy
http://www.veronikajanu.cz/