Jana a její asistenční pes

Jana četla časopisy zásadně od konce, od inzerátů. Pobavila se u toho, zasmála se, někdy na některý inzerát odpověděla a získala tak nové přátele, poznala pár zajímavých lidí… Dnes jí čtení od inzerátů přineslo i štěstí. „Prodám za 1 Kč asistenčního psa“ a číslo telefonu. Neváhala ani vteřinu. Když jí paní do telefonu řekla, že je první, málem spadla  radostí z vozíku.

„Pouze vás musím upozornit, že je to pejsek a ne fenka.“

Jana se zasmála: „To mi přece, nevadí.“

„Také je to flat coated retrívr.“

„To mi taky nevadí.“ Netušila sice co to znamená, rozuměla pouze slovu retrívr a ten se jí líbil. Ostatní ji, popravdě, ani moc nezajímalo.

„Tak potom je to v pořádku,“ ozvalo se ještě na druhé straně. „Dejte mi svoji mailovou adresu a já vás budu průběžně informovat a posílat vám fotky.“

Aua! Zařvala Jana, když zavěsila telefon. Její radost neměla konce. Každý den netrpělivě otevírala mailovou poštu. Čekala na další zprávy o tom, jak Balů (její štěňátko) roste, jaké dělá pokroky, co už všechno umí – chodit při vozíku, podávat ze země spadlé předměty, rozsvěcovat a zhasínat světlo… Byla nadšená. Prohlížela si fotky a nemohla se dočkat. (Ale) trpělivost nejen růže, ale i dobré zprávy přináší.

„Zítra přijedeme,“ řekla jí pani do telefonu. „Přivezeme vám vašeho Balůa.“

Jana nemohla ani dospat. Ráno, snad už po sté, zkontrolovala pelíšek, misky, krmivo, hračky a horečně přemýšlela, jestli na nic nezapomněla. Pak vyjela před dům a vyhlížela „veliké červené auto“ jak jí bylo řečeno. Asi po hodině se dočkala. Zacouvalo, otevřel se kufr a uvnitř leželo něco, co se svou velikostí spíš blížilo koni, než psu.

„Balů, vylez! Jsi doma!“

Veliké černé psisko vylezlo ven, protáhlo se a Jana si uvědomila, že s retrívrem, jaké znala ona, má velice málo společné. Vlastně nic.

„Tady je tvoje nová paní. Pojď!“

Balů, stejně jako Jana, nevěřil svým očím: „Toto?“, dalo se z nich číst. Opatrně svoji novou malou paničku obešel ze všech stran, očichal ji, poté si vzdychl, jakoby chtěl říct: „Co už teď,“ a vsadil Janě na tvář velkou pusu. Ta ho objala kolem krku a vznikla láska na celý život.

Jenom doma musela Jana vyhodit pelíšek, protože i když to byl ten největší jaký se dal sehnat, nestačil. Nahradila ho deka a misky nahradily velké mísy. Ale ta láska, která mezi nimi vznikla, byla větší.

Autor: Věra Schmidová | středa 20.2.2013 20:35 | karma článku: 16,52 | přečteno: 696x
  • Další články autora

Věra Schmidová

Cedulka

18.3.2020 v 13:24 | Karma: 0

Věra Schmidová

I to je život

14.3.2020 v 17:55 | Karma: 23,20

Věra Schmidová

Trapas na entou

12.3.2020 v 17:57 | Karma: 30,95