“Politickým neziskovkám” by měl být odepřen přístup k dotacím, zaznívá tu a tam z okolí prezidenta Zemana a premiéra Babiše. Dlouho jsem přemýšlela, co přesně si pod tím představují.
Až potom, co předseda ČSBS Vodička udělil pamětní medaili komunistickému poslanci Ondráčkovi, který se “proslavil” v řadách SNB během zásahů proti demonstracím na podzim roku 1989, jsem si uvědomila, že skutečně existují neziskovky, které zájmům občanů jednoznačně neslouží, a proto si také nezaslouží státní peníze.
Takovou neziskovkou je právě ČSBS. Ideály, jejichž hájení by se patrně měla věnovat, zjevně dávno opustila, a stala se hlásnou troubou hradních a jim blízkých kruhů. Vzpomínané vyznamenání kolegy Ondráčka je jen pověstnou třešničkou na dortu, která ovšem v době, kdy si připomínáme 100 let od vzniku ČSR, vyvolává mimořádnou pozornost, jakkoli k ní by stačila skutečnost, že organizace, která se jmenuje “Svaz bojovníků za svobodu” dává medaili člověku, který svobodomyslné občany rozháněl s obuškem v ruce.
Souhlasím s tím, že takovéto neziskovky sloužící pouze zájmům hradní elity, nikoli zájmu občanů, si veřejné peníze nezaslouží, a tak je potřeba jen od nich odříznout. Mimochodem, pro příští rok na ČSBS pamatuje státní rozpočet štědře - 6 300 000 Kč. A kam je přesměrovat? Třeba takový Ústav pro studium totalitních režimů by s nimi v době, kdy bohužel upadá informovanost veřejnosti o naší moderní historii, určitě naložil lépe.
Zbývá jediná otázka: podpoří zrušení financování Vodičkova ČSBS, které Poslanecké sněmovně navrhnu, pánové Zeman a Babiš? Předpokládám, že ano. Kdyby se tak nestalo, ukázalo by se, že “politické neziskovky“ jim vadí jen tehdy, když nehrají podle jejich not, a chci věřit, že taková nekonzistence je oběma pánům cizí.
