Agrese a vraždění civilistů samozřejmě vzbuzují vztek. Prolhanost, zrada a nekonečná imperiální arogance ho ještě násobí. Ale prosím: Neblázněme. Ruští studenti, školáci a dokonce ani obchody za válku nemohou.
Slyším o případech slovních útoků na děti Rusů žijících u nás. Vím o posprejovaných obchodech a konfliktech ve veřejné dopravě. To není dobré, ničemu to nepomůže a jakkoliv mohu vztek útočníků chápat, je nutné se mu postavit. Když už pominu paradox, že asi skutečně málokdo je schopen odlišit ruštinu a ukrajinštinu a cílem ataků se tak absurdně stávají ti, na jejichž stranu se stavíme, je zde nesporně mnoho důvodů ke klidu a opatrnosti.
A především prosím: Pojďme opravdu pečlivě rozlišovat lidi a režim. Jistě, lidé mohou být dobří, ale i špatní, slušní, ale i agresivní, hodní, ale i zlí. Což však platí o všech národech a rasách, co jich jen na světě je.
Zato o režimu ruského prezidenta Putina víme, že špatný, agresivní a zlý. Máme plné právo ho vyloučit ze společenství zemí více dobrých, slušných a hodných (nebo alespoň více dobrých, slušnějších a hodnějších).
Válku vede v první řadě režim prezidenta Putina.
Někdo může říct (a bude mít samozřejmě pravdu), že režim je tvořen lidmi. Jenže opravdu lze s klidným srdcem tvrdit, že ruská prodavačka z obchodu se specialitami formuje moskevský režim? To je nesmysl. Proti těm, kdo mají skutečný vliv, jsme přijali sankce. Osobně bych si klidně dokázala představit sankce ještě větší a výraznější, takové, které by vedle maximálních ekonomických dopadů odstavily rodiny oligarchů, úředníků, vládních, armádních i policejních činitelů a obecně širokého okruhu lidí spjatých s režimem od jejich majetku mimo Rusko, od jakékoliv možnosti studovat nebo cestovat do demokratických zemí.
Někdo jiný může říct proč v tom případě vylučovat reprezentaci a kluby ze sportovních soutěží? Vždyť tím jsou postiženi konkrétní sportovci, často mohou být proti Putinovi. Není to fér.
Není. Ale priorita je zastavit co nejdříve vraždění a vrátit ruské okupační armády zpět za hranice země. Vyloučení sportovců, především reprezentací a klubů, je primárně silný vzkaz obyvatelům Ruska, který ani tamní propaganda nebude schopna zamaskovat. A ten vzkaz zní: Dokud budete přihlížet páchání zločinů proti lidskosti, dokud budete přehlížet válečné zločiny, nejste pro nás na sportovním poli partnery. Nelze sportovně soupeřit se zemí, jejíž armáda ostřeluje školky a nemocnice.
Jistě by někdo další namítnul, že politika se prostě nemá míchat do sportu. To je fakt. Ale válka se nemá míchat do politiky. A Clausewitz na tom nic nemění.*
Stejně tak máme naprosté právo omezit styky vědecké či kulturní. Máme právo to učinit plošně tam, kde to má smysl, selektivně tam, kde má smysl vymezit se proti konkrétním vědcům či umělcům. Je to naše rozhodnutí. A je na naší úvazu, aby sankce byly uplatňovány dostatečně, avšak nikoliv mechanicky. Aby zasahovaly primárně režim, nikoliv lidi, kteří s ním nemají příliš společného. Na ně dopadnou už tak způsobem zřejmě velmi zničujícím důsledky sankcí ekonomických. Tomu se nedá vyhnout.
Pro ruskou agresi neexistuje ospravedlnění. Každopádně ne takové, které ctí fakta a není propagandistickým blábolem. Ospravedlnění však neexistuje ani pro nadávky dětem, rusky mluvícím lidem ve vlaku nebo prodavačce v obchodu s kaviárem a vodkou.
Proměňme svůj vztek v usilovnou a dlouhodobou pomoc napadeným. Nenechme se jím vtáhnout do agrese proti „náhodným kolemjdoucím“.
______________
* Carl von Clausewitz byl pruský generál, který se mj. proslavil výrokem „Válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky.“
