Pouť alkoholická

Báseň o každém muži, o té noční cestě, jež každý z nás absolvuje rád a zároveň nerad. Především je-li dlouhá, má vždy nějaké zvláštní kouzlo. Takto jsem nedávno putoval já...

Domů je z hospody
daleká cestička;
po válce jater
a přívalů moku
Mokrý déšť dotěrně
vsáknul se do trička;
běžím a nemálo
píchá mě v boku
-----
Hladové krysy
už chcípají v kanálech;
kroky mé ulicí
ozvěna žene
Nebudu utíkat,
vždyť taky kam ten spěch;
tenisky stále mám
nepromáčené
-----
Pomalu vychutnám
ztemnělou nádheru
odpadků, špíny
a zblácené země
Pod polštář hlavu dám,
snad se zas proberu;
snad, lásko, žádný nůž
neskončí ve mně

----------------------------------------------------------------------------------------

Domů je z hospody daleká cestička;

po válce jater a přívalů moku

Mokrý déšť dotěrně vsáknul se do trička;

běžím a nemálo píchá mě v boku

-----

Hladové krysy už zmírají v kanálech;

kroky mé ulicí ozvěna žene

Nebudu utíkat, vždyť taky kam ten spěch;

tenisky stále mám nepromáčené

-----

Pomalu vychutnám ztemnělou nádheru

odpadků, špíny a zblácené země

Pod polštář hlavu dám, snad se zas proberu;

snad, lásko, žádný nůž neskončí ve mně