Tak za prvé, i já jsem imigrant - jenže mě nikdo nikde nic nedal, a musel jsem se naučit jazyk, vystudovat, nalézt si práci, platit daně, dodržovat zákony, zvyky, morálku zemí kde jsem žil a nebo žiji.
Žil jsem a pracoval a za vlastní peníze studoval v Austrálii, a Velké Británii (kde žiji dodnes). Já vím, že se opakuji, ale je to holt fakt. Nikdo mi nic zadarmo nedal. A přesto, nebo možná právě proto, jsem se dokázal prosadit i v jiné, než rodné zemi.
Ostatně, není nad vlastní zkušenosti, a nad to co vidíte na vlastní oči. A já mohu na vlastní hlavu odpřisáhnout, že Evropa strká hlavu doslova pod sekeru. Například Malajsie - byl jsem v Kuala Lumpur, a je to muslimská země. Je méně promuslimská než dnešní Velká Británie, Francie nebo Švédsko. I v těchto zemích jsem byl, nebo žiji, tedy mohu osobně potvrdit, že vím o čem zde píši.
Kam s opravdovými uprchlíky? Pokud se budou chtít zapojit a respektovat NAŠE pravidla a zákony, pomozme jim. Zcele vážně, pomozme jim. Není třeba se obávat, že to bude problém. Nebude, pokud pro ně budou platit stejná pravidla, povinnosti a stejná práva, jako pro nás.
Pokud nicméně kdokoliv nebude ochoten respektovat naše pravidla, naše zákony, nebude si chtít plnit povinnosti stejné, jako máme my, nebo dokonce bude požadovat jakási práva, nad rámec práv, které máme my. Co potom s takovým člověkem? Bude přínosem pro společnost:? I malé dítě vám řekne, že nebude. Takový člověk si tedy bude muset jít hledat svoje štěstí jinde. Nic mu nebude bránit jít za svým snem do země, kam ho srdce táhne. Nastane možná drobný problém, kdo ho přijme, pokud nebude ochoten respektovat pravidla ani v jiných zemích.
Že takový člověk nebude mít kam jít? Že ho nikdo nebude chtít vzít pod ochranná křídla, aby se o něho mohl starat? Obávám se ale, že to je pouze problém těch, kteří se rozhodli se mít dobře na cizí účet. Není to naše starost. Stačilo přece dodržovat stejné podmínky jako mají domácí, nic víc, nic méně.
To, že oni jsou jiní, mě naprosto nezajímá. Mě se také nikdo neptal zda chci, já musel!.A pokud jsem chtěl kdekoliv zůstat, musel jsem, opakuji musel jsem, respektovat zem, kam jsem přišel.
A mimochodem, k těm povinostem. Nikdo nemá právo žádat po někom, aby měl vůči němu pouze povinnosti bez toho, aby nabídl něco na oplátku.
