- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Začátkem roku 2022 jsme s přítelkyní navštívili Kostariku , konkrétně letovisko v provincii Gunacaste , na pobřeží Tichého oceánu, poblíž hranic s Nicaraguou. Této krásné zemi se též přezdívá pro její krásu "Švýcarsko Střední Ameriky" a mohu potvrdit , že je to velmi výstižné. Také slogan "Pura Vida - čistý život" vystihuje povahu a životní postoj Kostaričanů.
Na cestu jsme se vydali s leteckou dpolečností KLM , z Prahy do Amsterdamu a poté z Amsterdamu do města Libérie s mezipřistáním v hlavním městě Kostariky San José. Cesta tam trvala i se zastávkou v San José 14 hodin. Zpět jsme letěli do Amsterdamu přímo z Libérie 10 hodin.
Na letišti v Libérii nás již čekalo dohodnuté taxi a po půl hodině jsme byli na místě v hotelu Casa Conde Beach Front, na pláži Panama v zálivu Papagayo. Vzdálenost od letiště je cca 20 km. Letiště je hodně využíváno hlavně turisty z USA a Kanady. Z Evropy létá mimo jiné 2 x týdně linka z Amsterdamu, vzhledem k dobré návaznosti letu do Prahy ji doporučuji případným zájemcům využít.
Hotel Casa Conde se nachází v překrásné tropické zahradě, ubytování v komfortních bungalovech , v zahradě byly dva hezké bazény , přístup na pláž Panama přímo z hotelu. Veškeré služby , včetně stravování byly perfektní. Kostarický personál byl velmi milý a vstřícný. V okolí hotelu kromě přírody nebyly žádné atrakce , restaurace a bary. Větší přímořské letovisko Coco Beach je vzdáleno 10 km. Ale ten, kdo má rád klidnou dovolenou v tropickém ráji , tak je zde na tom pravém místě. Hotel byl samozřejmě schopen zajistit celodenní výlety do národních parků , kterých je v okolí velký výběr. My jsme využili dva celodenní výlety , ale o tom později...
Ještě bych se rád zmínil o zdejším klimatu. Byli jsme zde v období sucha - přes den bylo cca 33 stupňů v noci neklesala teplota pod 23 stupňů . Stále bylo slunečno, téměř jasno. Nějaké srážky zde bývají od dubna do října , ale celkově je oblast Guanacaste sušší a teplejší než ostatní oblasti Kostariky. V této části se pěstuje hodně ovoce ( hlavně mango , ananasy , citrusy atd), cukrová třtina , ale též rýže a další plodiny. Je zde též hodně hovězího dobytka na pastvinách. Výš v horách se též chovají krávy pro mléko.
Zvlášť se chci zmínit o Playa Panama - pláži Panama , jedné z nejkrásnějších v zálivu Papagayo. Tato pláž těsně sousedící s naším hotelem je dlouhá 3 km , má tmavý písek , je lemována stromy suchého lesa. Hladina moře je většinou klidná , vstup do moře pozvolný a plavání skvělé. Není přeplněná, pouze o víkendu je tam trochu více domorodců. Na protější straně zálivu se naskýtá pohled na poloostrov , kde sídlí soukromý resort Peninsula Papagayo , včetně golfového hřiště , hotelu Four Seasons a soukromých rezidencí. Jezdí tam mnoho světových celebrit , například americký herec Tom Cruise. Celá oblast je privátní , přístup je umožněn pouze hostům. Všechny pláže v Kostarice jsou však veřejné , takže pokud se na pláže tohoto rezortu dopravíte lodí, můžete je v klidu užívat..
Coco Beach - jeden den navečer jsem se rozhodli vzít taxi a navštívit největší letovisko v blízkosti hotelu vzdálené cca 10 km. V tomto městečku je velká pláž , docela čilý turistický ruch a jak nám sdělil a ukázal taxikář, mnoho důchodců z USA a Kanady si zde v době severoamerické zimy pronajímá vilky na několik měsíců. Také zde maji mnoho nemovitostí lidé ze Spojených států , Číny a prý i Itálie. Pláž se nám líbila , ale byla prakticky ve městě a na náš vkus příliš zaplněná. Centrum Coco Beach působilo jako typické turistické město , obchody, obchůdky a restaurace na každém rohu...
Prohlídka národního parku Rincon de la Vieja - cestu jsme absolvovali s řidičem a průvodce Jorgem. Cesta do národního parku trvala asi jednu hodinu. Před vstupem do parku je více atrakcí jako ziplines , vodní skluzavky, stezky v korunách stromů... My jsme se rozhodli pro pěší prohlídku přístupné části parku. Tato oblast je zařazena mezi přírodní památky UNESCO. Celá oblast je vulkanicky aktivní , kvůli erupci před několika lety jsou zakázány tůry na vrchol sopky. Prošli jsem tedy část suchého i deštného pralesa s vysvětlením průvodce ( názvy stromů a rostlin, jejich využití a další zajímavosti). Taktéž jsme viděli cestou několik ukázek vulkanické činnosti , hrnce s vyvěrající vřelou vodou a párou. Zajímavé též je , že těsně pod národním parkem je tato sopečná energie využívána pro provoz geotermálních elektráren - Kostarika vyrábí většinu elektřiny z čistých zdrojů . vedle geotermální energie využívá též větrné , solární a vodní elektrárny . Celkově se nám prohlídka líbila , příroda je zde velmi zajímavá.
Termales Rio Negro - po prohlídce národního parku Rincon de la Vieja jsme relaxovali v termálních koupelích Rio Negro, které se nachází poblíž parku. Byla to skvělá relaxace po tůře v pralese. Termály využívají horkých sopečných pramenů, nachází se v kaňonu řeky Rio Negro. Je tam vybudováno celkem asi 10 kamenných bazénků s horkou vodou o teplotě 37 - 40 stupňů. Před koupelí obdrží každý návštěvník bahno s bohatým obsahem minerálů , kterou si namaže na celé tělo. Poté se osprchuje nebo vykoupe v řece a může se věnovat blahodárným koupelím. Spolu s bahnem je to prý všestranně zdravé. Ale bylo to opravdu bezvadné. Sociální zařízení a převlékárny byly v pohodě a všude bylo čisto.
Liberia - bílé město Kostariky - cestou zpět do hotelu jsme se ještě krátce zastavili v centru hlavního města provincie Guanacaste Liberii. Před více než 200 lety se pokusilo město Libérie o "marketingový tah". Představitélé města zde chtěli ještě více soustředit obchod s produkty Guanacaste - ovocem ( především mango, ananas , citrusy , banány, atd ) , i hovězím dobytkem a dalšími zemědělskými produkty. Proto vybudovali nové "Bílé město Kostariky - Ciudad Blanca Costarika".
Národní park Volcán Tenorio - na další výlet jsem se vydali do národního parku Volcán Tenorio . Po cestě jsme se ještě zastavili u zajímavého vodopádu Llanos de Cortéz, kde bylo možné se i vykoupat, bohužel jsme si nevzali plavky... Poté jsme již jeli nádherným údolím směrem k sopce Tenorio a stejnojmennému národnímu parku. Jak se cesta zvedala do hor , příroda byla mnohem zelenější , také nebylo takové vedro, V okolí se pásla stáda dobytka a koní , vesnice a usedlosti byly hezky upravené , otevíraly se krásné pohledy na okolní hory a sopky. Prostě pastva pro oči. Poté co jsme dorazili na parkoviště národního parku , vydali jsme se asi na 6 km dlouhou procházku parkem. Byl to opravdu krásný zážitek , nádherný deštný prales , se zajímavými rostlinami, stromy a květinami. Dokonce jsme spatřili i krásného modrého kolibříka, bohužel se nám ho nepodařilo vyfotit. Nejzajímavější část parku byla Rio Celeste - modrá řeka a vodopád. Nádherná modrá barva v řece vzniká působením minerálů vyvěrajících z horkých pramenů sopky Tenorio. Je to opravdu nepakovatelný pohled.
A na závěr výletu byl oběd a pozorování zvířat v Bijagua Ranas - odpoledne jsme se zastavili ve stanici pro pozorování zvířat. Po obědě jsme společně s průvodkyní Fatimou hledali v lese zvířata , abychom je mohli pozorovat a fotit. Měli jsme celkem štěstí viděli jsme několik ledochodů, opice, tukany i kolibříka....
A ještě bych se rád s Vámi poděli o tu krásnou krajinu na cestě z hor zpět do suchých nížin ..
A nakonec :
Kostarika se nedá úplně popsat , musí se prožít.
Za těch 12 dní jsme něco málo poznali a pochopili. Je to krásná země se zajímavými lidmi.
Přejme si tedy všichni i tady u nás, kde je taky moc hezky , abychom prožívali
PURA VIDA - ČISTÝ ŽIVOT
Další články autora |