Když jsem říkala: „Rozválej to těsto.“ tak jsem tím nemyslela po zemi!Takže ty vstaň ze země a ty slez dolů ze stolu.Dolu! Nahoru!
Tady máte formičky, já to těsto rozválím sama.
Ano, vy budete vykrajovat.
Ano, vykrajovat budete vy.
Pusť to, já to nejdřív rozválím.
Počkej, počkej, počkej!
Nestrkej mi ruce pod váleček.
Pusť to a ty slez z toho stolu.
Počkej, těsto je ještě moc tlusté.
Kdo bude sedět na stole, nemůže vykrajovat perníčky.
Počkej, až to bude rozválené. Počkej!
Ted´ můžete.
Au!
Takhle začni zkraje toho těsta.
Tohle není kraj. Musíš ty perníčky vykrajovat co nejblíž u sebe.
Když budeš do těsta dloubat, tak pak ty perníčky nebudou hezké.
Slez z toho stolu! Pusť ji vedle sebe, ať se kouká, co děláš.
Klid, nic ti nebere, jenom se kouká.
Ne, na vykrajování máš formičky, takže nic dalšího nepotřebuješ.
Ani brčko ani autíčka.
Slez z toho stolu a sedni si vedle bratra.
Oba klečíte na židli a oba vykrajujete na stole.
Oba dostane kus těsta a dělejte si s ním, co chcete.
Klid! Oba dostanete úplně naprosto stejný kus těsta!
Ve své části těsta nechci ani kola od motorky ani kočku!
Slez z toho stolu!
Jsem zvědavá, jak to těsto potom vyndáš z té lego-velryby.
Dobře, tak je to žralok, ale rozhodně to není vhodný nástroj na vykrajování perníčků.
No, pěkně to děláš. Hezký. Krásný to máš.
Jestli to ale chceš dát péct, tak z toho musíš vyndat toho lego-policajta.
Protože policajti nejsou jedlí.
