Teď nemůžu, píšeme antický mýtus

"Co je? Teď nemůžu, píšeme antický mýtus," zvedla mi Iva telefon. Optala jsem se, proč se jako primářka společnosti zrovna teď, v době covidu, kdy nevíme co dřív, zabývá řeckou mytologií. 

„Protože Richard to má za úkol,“ odpověděla lakonicky.

„V třetí třídě?“ vyvalila jsem oči a Iva mi připomněla, že její děti chodí do mezinárodní školy, kde si potrpí na humanitní předměty, a tak musí po ránu se Sofií vyrábět motýla ze salátových listů, aby dcera vykázala nějakou home art activity.

 „Nevíš náhodou, jak se cítila Persefoné, když ji unášel vládce podsvětí Hadés?“ zeptala se, protože se nad tím mají s Richardem zamýšlet a následně dokonce napsat mýtus vlastní. 

„Cítila se asi podobně, jako se cítí ředitel domova seniorů, když mu půlka zdravotnického personálu zůstala doma na Očr,“ odtušila jsem a Iva poznamenala, že by to mohla být pravda, protože jak známo, zoufalé výkřiky Persefoně nepomáhaly a domovy seniorů jsou na tom dost podobně.

Iva vyprávěla, že kromě mýtu dostal její syn za úkol zvolit si nějakou skladbu Johanna Sebastiana Bacha, přezpívat na whatsup učitelce hlavní melodii, a během poslechu vybraného hudebního díla namalovat impresionistický obrázek. Richard ovšem při Bachovi namaloval hovno a Iva v předtuše, že by takový obrázek nebyl uznán jako řádně vypracovaný domácí úkol, jeho výtvor několika tahy překreslila na abstraktní vodopád.

Oznámila jsem Ivě, že není čas na Bacha, neboť do všech našich pětadvaceti ordinací neustále volají zničené vrchní sestry z domovů seniorů a starostové obcí žádají o radu ohledně pandemie covid. Iva dodala, že navíc musíme ještě teď dopoledne aktualizovat Doporučený postup pro naše lékaře, neboť se předpisy pro ordinace přes noc opět změnily. 

"Ale ne, už zase,“ vzdychla jsem. „A já chtěla teď probírat příchod Slovanů na naše území, Sámovu říši, Kosmovu Kroniku, Velkomoravskou říši včetně Konstantina a Metoděje a hlaholice," rozhodila jsem zničeně ruce.

"Není toho trochu moc?" divila se Iva s tím, že Richard v mezinárodní škole celý rok pořád dokola probírá jen antiku. "Nic jiného sice nezná, ale zase je schopen napsat vlastní mýtus."  

Osvětlila jsem jí, že čtvrťák v české škole zvládne zcela povrchně a naprosto nezáživně probrat i několik století najednou a že dvě tři století je obvyklé penzum na týden. Navíc první třída také nepočká, a tak musím odpoledne s dcerou sečíst dukátky v rukách vodníka Vocilky a odečíst dukátky, které Vocilka utratil za pentličky pro vílu Amálku.

„Počkej, tuhle jsem četla něco podobného,“ podotkla Iva a přeposlala mi článek z aktualit.cz s textem:  Fakultní nemocnice dnes odpoledne pečovala o deset pacientů s COVID. Oproti pondělí jich je dnes o čtyři méně. Stav tří pacientů se zlepšil natolik, že mohli být odpojeni od plicního ventilátoru, avšak zůstávají v péči nemocnice.

"Stačí se zeptat, kolik COVID pacientů má Fakultní nemocnice nyní a kolik jich měla v pondělí a můžeš to odevzdat jako vypracovaný DÚ,“ navrhla Iva.

Sdělila jsem jí, že česká škola si na inovace tohoto typu nepotrpí a že naopak trvá na tom, aby žáci během nouzového stavu řádně nadepisovali do pravého horního rohu v sešitech datum, kdy byl DÚ vypracováván.

"Nemohl by ty Slovany probrat místo tebe inženýr?" vzpomněla si Iva na svého bratra a mého manžela.

"To těžko, on je přece zelený," řekla jsem.

„Je mu špatně?“ zděsila se Iva.

"Ale ne, jejich firma rozdělila zaměstnance na zelené a oranžové. Pondělí a úterý chodí do práce zelení a středu a čtvrtek oranžoví. O pátek se přetahují a musejí se shodnout, která barva potřebuje jít do práce víc. Kdo vyhraje, smí do práce i v pátek. Dnes je zelený den, takže výklad Praslovanů padl na mne," vysvětlovala jsem.

Iva pokrčila rameny. "Dobře, tak já dokončím antický mýtus, vyrobím s dcerou motýla ze salátu a napíšu Doporučený postup pro lékaře a ty zpracuj informační text pro starosty obcí a zdůvodnění do banky. Ve dvě odpoledne stíháme poradu přes skype,“ navrhla Iva rozdělení úkolů a zavěsila, neboť čas utíkal a mezinárodní škola vyžaduje zasílat úkoly do konkrétní hodiny.

Zauvažovala jsem, jak si zajistit klid na koncentrovanou práci.  Vzpomněla jsem si na obranná hradiště Praslovanů a rozložila kolem sebe otevřenou písanku, slabikář a prvouku, matematiku, přírodovědu i český jazyk. Když se blížilo některé z dětí, ostentativně jsem ukazovala na nevyplněné stránky sešitů a tímto ochranným valem jsem získala třicet minut samoty přerušované pouze vlastními pravidelnými výkřiky Zavři dveře, Ztlum to, Nech jí, Nech ho, Nezajímá mě, kdo koho kopl jako první, utírat to budete oba dva a Nevím, kde máš nabíječku. 

Zabrala jsem se do textu pro obce a hned na to se pustila do zdůvodnění naší žádosti bezúročné státní půjčky pro banku.

Poctivě jsem vypsala, co se nám v souvislosti s covidem stalo, jak jsme museli z ničeho nic zakoupit 25 campingových stolů pro venkovní testování covidu, 950 FFP2 respirátorů, 1.500 pláštěnek, také zhruba 3.000 eurofolií a 720 držáků z Řempa určených na samovýrobu ochranných štítů, dále svářečské brýle,  tisíce igelitových rukavic, hektolitry Alpy, Sava, a zbytky roušek, které za poslední měsíc zdražily z padesáti haléřů za kus  na 25 korun kus. A že navíc hrozí, že budu muset 25 krát koupit pět metrů čtverečních přenosného lina a rozvozit ho po celé republice, protože Ministerstvo doporučuje mít při venkovním testování covidu pod nohama omyvatelnou podlahu.

 V 13:15 jsem se rozhlédla kolem sebe a zjistila, že obývák by bylo jednodušší podpálit, než uklidit. Vrátila jsem do klece králíka, kterému děti udělaly v peřinách domeček, a rozklikla jsem maily ze školy. Stihla jsem přečíst jen první odstavec o tom, že si děti mají trochu potrápit hlavičku a procvičit mozečky tím, že bude násobit dvouciferným činitelem a sčítat úsečky.  

„Co je k obědu?“ prorazily děti ochranný val u učebnic.

Během škrabání brambor jsem dceru donutila zhlédnout video, jak správně napsat psací CH tak, aby C dle propozic paní učitelky nepadalo na zádíčka a snažila jsem se synovi zároveň vysvětlil obsah a obvod obdélníku, čtverce i shodu podmětu s přísudkem.

Když jsem dosmažila řízky, spadlo C definitivně na zádíčka, dcera místo batoh napsala do písanky pětkrát daboh a mně za pár minut začínala videoporada.

Tedy rychle z pyžama, nastavit monitor notebooku tak, aby nebyla vidět hromada zmačkaných papírů, poházené tužky, rozlité křupky s mlékem a hromada špinavého nádobí.

„Zkus si aspoň ten trojúhelník narýsovat úplně sám,“ vyzvala jsem v poslední vteřině před poradou syna, který mi pak během jednání chodil pravidelně sdělovat, že nemůže najít kružítko, ani pravítko a zadání stále nechápe.

Dcera, která měla za úkol vedle mne během porady tiše sedět a psát v písance Cha, che, cho, chy, chobot, vlna, mlha slza, se po celou dobu porady držela od písanky v bezpečné vzdálenosti a pro jistotu do místnosti ani nenakoukla.

Porada začala tím, že se Iva rozčilovala, proč se Sofií dostaly dvě mínus za motýla vyrobeného ze salátu. Kolega prohlásil, že by chtěl být učitel a brát plat za to, že žáky vyučují rodiče.  Iva zdůraznila, že ona za Sofii a Richarda, které teď vyučuje doma sama, navíc platí nemalé školné a ještě se u toho nechává buzerovat za špatně provedené motýly. 

"Nicméně jsem se dost zlepšila v angličtině, protože každé ráno píšu řediteli, jaké domácí úkoly mi připadají nesmyslné, a u toho samozřejmě musím užívat academic English," chlubila se Iva svými jazykovými pokroky.

Pak si vzal slovo finanční ředitel a přešel k věci. Oznámil nám, že státní bezúročná půjčka se vyznačuje zejména tím, že má ve skutečnosti úrok, a že bude třeba, abychom kvůli ní vyplnili jednoduchou žádost čítající zhruba 530 položek. Provozní ředitelka chtěla vědět, jak má pracovat s požadavkem Ministerstva, aby lékaři testovali na COVID venku, avšak zároveň na omyvatelné a odezinfikovatelné podlaze.

Syn tou dobou sice již našel pravítko, avšak kružítko nikoliv.

Iva zdecimována svým výtvarným neúspěchem s motýlem rezignovaně navrhla, aby si lékaři stoupli při testování na COVID venku na lino z PVC a já jsem konstatovala, že většina lékařů pravděpodobně nebude schopna na požádání bez přípravy vytáhnout odněkud ze šuplíku pět krát pět metrů lina.

Ztlumila jsem si mikrofon, zdvihla jsem ukazováček a synovi jsem oznámila, že tady jasně vidí, jak je v životě důležité umět si spočítat obsah čtverce v metrech čtverečních. 

Protože jsem nechala jsem zapnutý plyn pod pánvičkou, na které jsem před poradou smažila řízky, přišla jsem o část poutavého výkladu technického ředitele, který líčil, jak ty kusy lina rozveze do jednotlivých koutů republiky, kde máme ordinace. Provozní ředitelka vyprávěla, že účetní a personální oddělení vyrábělo z eurofolií provizorní obličejové masky pro naše sestry v domácí péči z jakýchsi náhražek, které se nakoupily v Řempu, OBI a u Vietnamců.  

Ani do konce porady syn své kružítko neobjevil. Jak se ukázalo, důvodem bylo zejména to, že místo hledání hrál na počítači Fortnite.

Z porady pro mne vyplynulo, že je třeba rychle volat správci webu, právníkovi a daňovému poradci.

Správce webu se omlouval, že nebyl na příjmu, protože psal s dcerou referát z tělocviku o teorii běhání maratonu.

Právník mi zvedl telefon se slovy: „Teď buď chvíli zticha a domaluj v cvičebnici hodinám rafičky.“ Zatímco jsem s ním probírala další postup, moje děti se popraly o míč a při hlasitém přetahování pak společně převrhly květináč s palmou. Hlína zavalila předsíň.

„On si začal,“ ječela dcera a syn konečně objevil v květináči kružítko.

"Trojúhelník XYZ narýsovat nejde," tvrdil přesto nadále. "Já to nechápu, jak jako úsečka, jaký ypsilon nebo co?" rozčiloval se.

„Ypsilon leží na úsečce XY,“ poklepala jsem při zametání hlíny již po několikáté na zadání a zašpinila jsem stranu 78 učebnice pro čtvrtou třídu.

"Jak jako ypsilon?" divil se syn zcela upřímně a divil se ještě víc, když jsem mu po roce geometrie sdělila, že ypsilon je to samé jako tvrdé Y.

V ten moment, dřív než jsem ho vzala smetáčkem, se mi ozval daňový poradce. Odstrčila jsem ypsilon, překročila hlínu a ztlumila rádio, kde právě radili dětem, ať si s rodiči doma zacvičí.

"Teď nebudu dělat holubičku," odpověděla jsem moderátorovi a daňový poradce mne v mém rozhodnutí podpořil.

Abych se odreagovala, zavřela jsem po náročném hovoru na chvíli oči, ale bůhvíproč mi před nimi vytanuly blány vodníka Vocilky, který má v levé ruce 10 dukátků, v pravé ruce 5 dukátků.

V rádiu právě jakýsi psycholog hovořil o tom, čím se zabavit, a doporučoval vyplnit prázdnotu všedních dní tříděním starých fotografií z dovolených. Hodila jsem po rádiu smetáček, dočetla pracovní emaily a vytiskla další materiály ze školy. U té příležitosti jsem zjistila, že se v Čechách kaolín těží na Karlovarsku a že budu muset nastudovat hnědouhelné pánve a pak přepočítávat synovo násobení dvouciferným činitelem.

 Kde je pes? Pes je na tygrovi, tygr je na hadovi a had je v příborníku, příborník je v domě, přečetla jsem si příkladovou větu angličtiny pro první třídu a bylo mi jasné, že z toho dcera jen tak užití anglických předložek on a in  sama nepochopí.

Vzala jsem telefon a vytočila Ivu.

"Navrhuji rozšířit podnikání. Všichni se sestěhujeme dohromady a spojíme síly. Já si beru češtinu a jazyky, ty budeš vyučovat biologii a vlastivědu, inženýr matiku a fyziku. Založíme online školu a zničení rodiče nám utrhnou ruce, jen aby se té zpropadené výuky zbavili."