Kéž se nám narodí Ježíš

 „1HV, protože 2VV, a tak 3HV, že 4VV,“ ozvalo se po ránu z telefonu. „Co se ti stalo?“ podivila jsem se.

„Nic, máme utvořit souvětí dle grafu a nevíme si s tím rady,“ odpověděla ponuře Iva a dodala, že mezinárodní škola má stále zavřeno a děti místo závěrečných testů v každém předmětu dostávají domácí projektové úkoly.

Sdělila jsem jí, že moje děti do školy šly, a tak sedím už půlhodiny na parkovišti před hlavním vchodem a vypouštím je dle rozpisu z vozu.

"Každé dítě vstupuje do budovy v jiný přesně určený čas a má přidělenou barvu a číslo," vysvětlovala jsem Ivě, které nebylo moje počínání jasné.

Vylíčila jsem jí, že syn se jako čtvrťák zařazený do skupiny CD5 učí společně s třeťáky a na žluté seřadiště číslo 1 se má dostavit přesně v 8:05. Dcera je R1 modrá a nastupuje na stanoviště 2 v 8:25. Když se R1 a CD5 vrátí odpoledne domů, obvykle k nám přijde na návštěvu žlutá R7 a zelený K15. Občas se v lichý den staví také sestřenice, která chodí do školy na dvě hodiny jen každý sudý den od 13:10, protože její příjmení začíná na Č, a tak na dopolední výuku nemá nárok.

Iva prohlásila, že ona ordinuje sudé i liché dny, za chvíli musí vyrazit do práce a netuší, jaký vztah měl Václav Havel k Mozartovi, což je třeba vyřešit v projektu kultura.

„Havel k Mozartovi?“ vyvalila jsem oči. „Vždyť poslouchal rock, kamarádil se s Mickem Jaggerem a měl titul nehrajícího člena kapely Plastic People,“ přemýšlela jsem nahlas a zadala  do vyhledávače Havel, klavír, Mozart. Jediné spojení, které se mi ukázalo, bylo piano stojící volně k dispozici pro cestující na letišti Václava Havla.

„Napište kladný, a ať někdo prokáže, že to tak nebylo," vydala jsem doporučení. 

„Alespoň že Richard už má plán aquaduktu hotový,“ oddechla si Iva a podotkla, že ho dostal třikrát k přepracování. „Teď ho má prakticky ve stádiu projektové dokumentace, kterou by bylo možno podat na stavební úřad,“ chlubila se.

Upozornila jsem jí, že planeta vysychá, hrozí nedostatek spodních vod a stavba aquaduktu se mi jeví jako téma značně neaktuální.

„A co chceš taky furt probírat, když v třetí třídě už osmý měsíc dělají antiku?“ pokrčila Iva rezignovaně rameny a hledala klíče od auta. „Všichni se modlíme, aby už se nám narodil Ježíš!“ vzdychla a prý už jim k tomu chybí jen poslední dvě století před Kristem.

Uklidňovala jsem ji, že to se ve školství stává. "Já každý školní rok dějepis začínala od prvobytně pospolné společnosti, pak z ničeho nic přišel starověký Egypt a 20. století se nestihlo nikdy. Kdybys chtěla, mohla bych ti v němčině detailně popsat užití kladkostroje při stavbě Cheopsovy pyramidy,“ nabídla jsem Ivě a poznamenala jsem, že tuto svou znalost jsem zatím v životě příliš neuplatnila.

Iva s díky odmítla, v rychlosti se oblékala a vyprávěla mi, že Sofie si měla v rámci biologie pro šestou třídu zvolit jako téma referátu jakoukoliv genetickou nemoc a vysvětlit ji v historickém kontextu doby.

„Poradila jsem ji, ať si vybere hemofilii,“ zalomila Iva rukama a postupně vhazovala do kabelky klíče, doklady a peněženku. „Myslela jsem, že holka prostě řekne, že jde o poruchu srážlivosti krve, která se projevuje nadměrnou krvácivostí a vyskytuje se zejména ve šlechtických rodech, jejichž členové se mezi sebou vzájemně ženili a vdávali. Myslela jsem, že najdeme nějakou zajímavost o vnucích královny Viktorie a že jim Sofie poví, jak se ruský carevič Alexej Nikolajevič nesměl bouchnout, aby nevykrvácel.

Prostě myslela jsem, že když mám atestaci z praktického lékařství, tak to máme za chvíli hotové, že si v šesté třídě vystačím s definicí gonozomálně recesivního inbreedingu ústícího v poruchu či anomálii koagulační kaskády, v níž dochází k mutaci faktoru 8 nebo 9,“ rozčilovala se Iva.

Závěrem svého proslovu přiznala, že se šeredně přecenila. „Biologii totiž během COVIDu supluje učitelka dějepisu a ta všem dětem zadala, aby při referátu zodpověděly naprosto stejné otázky,“ řekla Iva a obouvala si lodičky.

„Jenže zrovna v kontextu hemofilie se na ně odpovědět nedá,“ vzdychla s tím, že dcera má udělat zcela konkrétní popis mutace, která se na odehrává na chromozomu X.

Hledala prý všude, ve svých skriptech, v odborných článcích, na stránkách národní lékařské knihovny PubMed.gov. Hledala v angličtině, němčině, ruštině i italštině, společně se Sofií posbíraly tolik informací o hemofilii, že by ve dvanácti letech hravě obstála u státnic na medicíně. Odpověď, co přesně se děje na chromozomu X, však nebyla k nalezení.

„Nakonec jsem večer v zoufalství zavolala svému bývalému spolužákovi, který se teď připravuje na docenturu z genetiky a položila mu onen záludný dotaz suplující učitelky,“ vyprávěla Iva a líčila, jak se na druhé straně aparátu rozhostilo nervózní ticho.

MUDr. Ph.D. po chvíli přiznal, že neví, a propadl panice, že se ho na chromozom zeptá i slovutný docent Anderson v Londýně, u něhož bude v dohledné době svou docenturu obhajovat.

„V půl čtvrté ráno mi od něj přišel odkaz na anglický článek, který neobsahuje skoro žádná slova jen genetické vzorce, a v předposledním odstavci se okrajově věnuje mutaci na chromozomu X,“ sdělila mi Iva ponuře.

„Nemohla by to Sofie přednášet na naší podzimní konferenci, když už to máte takhle pěkně zpracované?“ přemýšlela jsem nahlas.

„Nesmysl, ta mutace kromě suplující učitelky dějepisu nikoho nezajímá,“ odbyla mě Iva s tím, že MUDr. Ph.D. je teď jako na trní, jakou známku v šesté třídě  zavřené mezinárodní školy dostane.

Pak mi dala k telefonu dceru a ať jí prý pomůžu napsat fiktivní dopis pro Elizabeth Bennetovou, hlavní hrdinku románu Pýcha a předsudek.

„Já ale chtěla psát odvolání na pojišťovnu,“ bránila jsem se.

„Nemůžeš to nějak spojit?“ navrhla Iva.

Optala jsem se, jak si takové spojení představuje, jestli si referentka v pojišťovně má vážně ve spisu s číslem jednacím CP 80465B-8A/234 přečíst: Moje milá přítelkyně, jsem ráda, že žiješ na velkém panství a tvá láska k panu Darcymu konečně došla naplnění.

Iva mi dala za pravdu, že by to asi vhodné nebylo a navrhla v rámci šetření času postupovat obráceně a naopak odevzdat pasáž z dopisu pojišťovně učitelce.

„No, jak myslíš,“ pokrčila jsem rameny a diktovala jsem:  Drahá Elisabeth, v souladu s vyhláškou č. 99/2012 Sb. a § 4, odst. 6 zákona č. 95/2004 Sb. nadále trváme na tom, že personální zabezpečení může být zajištěno buď fyzickou přítomností lékaře kategorie L3 v Ordinaci, nebo i prostřednictvím odborného dohledu, který bude dle řádně vykonávat lékař kategorie L3 nad činností lékaře kategorie L2. Mé srdečné pozdravení panu Darcymu.  V přátelství, Tvá Sofie.

„To je dobré, to bereme!“ zvolala Iva mezi dveřmi nadšeně.  „Učitelka nedefinovala, o čem má fiktivní dopis pro Elizabeth být a ať si někdo zkusí prokázat, že by hlavní hrdinku Pýchy a předsudek nezajímala problematika výkladu zákona 95/2004 Sb,“ zabouchla dveře a zanechala mi svou dceru s grafickým znázorněním vět na telefonu.

poznámka autora: Text je součástí připravovaného pokračování knihy Můj rok s inženýrem.