Nic člověka nepobaví tolik jako reklamní billboardy na novostavby. Zvlášť když lákají na nákup bytu v místech, která dobře znáte.
Ráda bych podotkla, že bydlím v Praze. Původně byla naše čtvrť samostatná vesnice daleko za hlavním městem, které ji však postupem času pohltilo. Metro až k nám ovšem nejezdí.
Pár ulic za naším domem rostou novostavby jako houby po dešti a s nimi tu roste i reklama na nové kvalitní bydlení. Nestačím se divit. Prý žiji v širším centru. Inu dobrá. Jsem ochotna připustit, že když se mimo dopravní špičku hodně snažím, dojedu na Václavské náměstí i za pětatřicet minut.
Žijte na úrovni v objetí přírody! hlásí u nás na mimoúrovňové křižovatce obří billboard, který znázorňuje jakousi skandinávskou krajinu v mlze. A skutečně po pár minutách zkoumání tohoto monstrózního naturálního výjevu poznávám náš mini parčík mezi Ústřední a Černokosteleckou.
Autor fotografie si zřejmě musel lehnout na břicho do křoví za obchodním domem, aby takový záběr pořídil. Kdyby "skandinávská" mlha stoupla, odkryla by stěnu Lidlu. Kdyby pohnul rukou o pouhý centimetr, mohl zachytit pěkný stupeň číslo čtyři směrem do centra. Kdyby si stoupl, bylo by zjevné, že obří stromy měří sotva dva metry. Klobouk dolů nad jeho prací ve fotoshopu.
Na webu se nový stavební projekt dokonce honosí titulem Rezidence ve vlastním borovém háji. A já se pravdu snažila! Poctivě jsem u nás hledala háj. A vězte, že na pomezí Jižní spojky a Průmyslové to nebylo nic snadného.
Nicméně ano, máme tu pár stromů, které v jednom místě dokonce vzdáleně připomínají remízek, a nesmím opomenout kraťoučkou alej pro pejskaře. Háj jsem však při největší snaze neobjevila. Ale možná mám jako rodilý Jihočech poněkud upjaté představy o množství dřevin na metr čtvereční…
Největší oříšek však pro mne bylo avizované Bydlení u jezera, protože u nás máme jen malou stoku vedoucí okrajem vesnice. Chvíli jsem váhala, zda autor propagačních materiálů nestudoval historické prameny, které udávají, že uprostřed naší obce v 18. století bývaly mokřady. Dnes v těch místech stojí radnice a nepočítám-li zahradní bazény, nemůže být u nás o nějakém koupání řeč.
Pátrala jsem a na leteckém snímku obce jsem vskutku půl kilometru za naší čtvrtí, kousek od valu obrostlého travou, objevila retenční nádrž, která vznikla v osmdesátých letech. A mám ho, jezero!
Vše je tedy v pořádku a vůbec nejsme obětí reklamy, žijeme v objetí přírody nedaleko retenční nádrže a za svitu neonových panelů obchodního centra můžeme pozorovat stoupající dým ze spalovny Malešice. Cvrkot Jižní spojky vzdáleně připomíná cikády. Bydlíme na úrovni. Bydlíme v háji…
