V Evropě jsme na jedné lodi, mít radost z toho, že díra je na druhé straně není šťastné. I to zaznělo v debatě centrálních bankéřů s veřejností o euru pořádané občanskou iniciativou Euro v Česku.
Pozvání do debaty s občany přijali: Marek Mora, viceguvernér České národní banky (ČNB), jeho slovenský protějšek Ludovít Ódor, viceguvernér Národní banky Slovenska (NBS), a Luďěk Nidermayer viceguvernér ČNB v letech 2002 – 2008. Hlavním tématem debaty byly především možnosti monetární politiky uvnitř měnové unie a mimo ni.
Jaký vliv na ekonomiku země má měnová politika?
Podle viceguvernéra ČNB Marka Mory je kredibilní a dobře fungující měnově politický rámec důležitý s každou měnou, ať už s pevným nebo plovoucím kurzem. Typ kurzu respektive měny podle něj nemá přímý vliv na dlouhodobý hospodářský růst. „Nebude se nám dařit lépe, když budeme dělat řadu chyb s eurem, nebude se nám dařit hůře, pokud nebudeme dělat chyby s korunou. Když se věci dělají, jak mají, měnový model je neutrální“, míní Mora.
Luděk Niedermayer podotýká, že by určitě nemělo smysl opakovat mylný argument, že ztráta autonomní politiky nemá na nic vliv: „Zatímco ČNB si může vybrat, zda bude nějakou měnovou politiku kopírovat nebo tvořit vlastní, NBS se nemá možnost odlišovat od měnové politiky domluvené s Evropskou centrální bankou (ECB)“. Nesdílí však Morův pohled na libovolnou volbu měnového modelu: „Není jedno, jaký si zvolíte měnově-politický model. Pokud se podíváme do extrému a budeme tvrdit, že na ekonomiku má stejný dopad, když budeme mít jakoukoli měnu vázanou na českou korunu, na euro nebo když se zafixujeme na měnu Zimbabwe, zejména u toho třetího případu cítíme, že by to vliv jistě mělo. Zkrátka existují měnové modely, které jsou vhodnější a které jsou méně vhodné.“
„Přijetí eura znamená především přerozdělení stávajícího bohatství. V našem případě od finančních institucí k domácnostem a firmám. To by mělo za následek vyšší hospodářský růst."
Zvládla by česká ekonomika euro?
Dle Luďka Niedermayera euro zvládne i Bulharsko, které je v konvergenci na mnohem nižší úrovni, než Česká republika, a právě je v procesu přijímání společné měny. „Bezesporu bychom přijetí eura zvládli, o tom nemám žádné pochyby. My jsme dlouhá léta nejlépe připravenou zemí a to i díky práci ČNB. Byly země, které euro přijaly a byly na tom hůře.“ Podle Niedermayera přijetím eura nenastane situace, že nějaké bohatství přijde nebo naopak zmizí: „Přijetí eura znamená především přerozdělení stávajícího bohatství. V našem případě od finančních institucí k domácnostem a firmám.“ To by mělo za příčinu také vyšší hospodářský růst, neboť jak soudí Niedermayer, tyto skupiny mají prostřednictvím své poptávky velký multiplikační potenciál. Svou tezi dále doplňuje: „V České republice máme velmi malou konkurenci v bankovním sektoru, máme sice dobré výnosy z dluhopisů, ale uvalujeme tím náklad na firmy, které mají dražší sazby. Bohatství tak zůstává v bankovním sektoru.“
Viceguvernér Mora s tvrzením o nízké konkurenci bankovního sektoru nesouhlasí: „ Banky mají velmi dobrou kapitálovou přiměřenost, jsou zdravé a nemají žádné defaulty. Je zde přes 40 bankovních subjektů, takže konkurence je a sektor je zdravý.“
Chybí Slovensku samostatná měna?
Podle Ludovíta Ódora je zřejmé, že spolu se společnou měnou mají slovenští centrální bankéři jistá omezení, ale nad ztrátami autonomní měnové politiky v podobě přijetí eura převažují pozitiva stabilní a silné měny. Viceguvernér NBS dále říká: „Je to můj spíše soukromý názor, ale zkusme se zeptat firem, obyvatel a také politiků. Na Slovensku je více jak 80% spokojenost s eurem, a to považuji za velmi dobré.“
Viceguvernér Mora potvrzuje, že podle Eurobarometru je momentálně podpora eura na Slovensku okolo 86%. Uvádí také, že Slováci zrychlují konvergenci: „Jde to ale na vrub především reforem, které na Slovensku provedli před přijetím eura, nikoli na měně jako takové.“ Dle Mory z celé série světové ekonomické literatury vyplývá, že fixování kurzu nebo opak nemá přímý vliv na reálné ekonomické ukazatele a dlouhodobou prosperitu.
Luděk Niedermayer doplňuje: „Slovenská cesta k euru začínala na hodnocení potenciálu nezávislé měnové politiky v malé otevřené ekonomice a slovenští kolegové došli k názoru, že ta nezávislost nebude úplně fungovat. Je pozoruhodné, že v Čechách, i když jsme jen 2x větší ekonomika máme za to, že fungovat bude.“
Role malých států v eurozóně
Předseda občasné iniciativy Euro v Česku Michael Pascal Večeř, který debatu moderoval, otevřel také téma postavení malých států v eurozóně a jejich vlivu na rozhodování. Zajímalo ho, jak se daří spolupráce s ECB a zda existuje také nějaká kooperace mezi jednotlivými zeměmi. Viceguvernér NBS spolupráci s ECB hodnotí jako velmi konstruktivní a ani vliv malých zemí podle něj není zcela zanedbatelný: „ECB se snaží dělat kompromisy, nejsou zřejmé žádné tradiční koalice mezi státy jihu proti severním státům. Debata k řešeným otázkám je relativně otevřená a vždy věcná. Vliv na věci máme takový, že nás tam sedí 19 centrálních bankéřů a k tomu šéfka ECB. Není to tak, že by malé země neměly žádný hlas, ale je pravda, že nehrajeme prim. Pokud ale máme dobré připomínky, dají se prosadit. Je to společná měnová politika, přesně jak ji nazýváme.“
Zdiskreditovala se eurozóna sama?
V další části debaty byla otevřena otázka dosavadních kroků vedoucích českou cestou k euru. Niedermayer opětovně zmínil dobrou práci bankéřů z ČNB a tvrdí, že na přijetí eura v Česku není připravena pouze politika. Dle bývalého viceguvernéra ČNB v Česku zneužívají poslední krizi eura politici k získání politických bodů: „Lidé jako Klaus, Zeman, Babiš mají obrovskou sílu ovlivnit veřejné mínění.“
Proti tomuto tvrzení se ohradil současný viceguvernér ČNB Marek Mora: „Ano my bychom euro zvládli velmi dobře, jsme připraveni. Nesouhlasím ale s tím, že euro zdiskreditovali politici. Zdiskreditovala se sama eurozóna. Maastrichtská kritéria dávno neplatí, země eurozóny nerostou, například Itálie je velmi slabá. Eurozóna není motorem pro růst všech členů, v eurozóně panují ohromné nerovnováhy a rozdíly. Proto nejsem příznivcem vstupu České republiky do eurozóny.“ Mora pokračuje: „Ano máme nyní také problémy s veřejnými financemi a je úkolem budoucí vlády se dostat na správnou trajektorii. A pokud by se mě nějaký ministr financí nebo premiér zeptal, tak bych mu to takhle vysvětlil.“ Za další nevýhodu přijetí eura Mora vidí pravidlo, kdy před vstupem do tzv. mechanismu směnných kurzů ERM II, který znamená fixaci kurzu koruny vůči euru a je předstupněm přijetí společné měny, musí země vstoupit také do Bankovní unie. Dle Mory to má radikální dopad na dohled regulátora na národní úrovni, s čímž Mora nesouhlasí.
Současnou kondici eurozóny zhodnotil také Ludovít Ódor co by její člen: „V eurozóně je stále potřeba hodně práce, to mají země, které by teď chtěly vstoupit, na uvažování navíc. Bankovní unii nevnímám jako problém, bez toho nelze zajistit dobré fungování eura.“ Podle Ódora také není otázkou výběru, zda do eurozóny vstoupit či ne, nýbrž kdy. „Vstupem do EU se k euru všichni zavázali, ale jen není termín. My jsme málem nestihli vlak do EU a panovala obava, že to opět nestihneme, nebyli jsme žádní průkopníci s eurem, jen jsme nechtěli zase meškat,“ dodává viceguvernér NBS.
Česká či evropská deziluze?
Především ekonomická diskuse gradovala ideovým střetem Luďka Niedermayera a Marka Mory. „Jsem zklamaný z reakce pana Mory, spojovat nízkou konkurenceschopnost Itálie s eurem, to je pro mě nepřijatelné. A nesouhlasím také s politickým hodnocením situace v České republice. Je naší iluzí, že doháníme Rakousko, naopak v řadě ohledů je to o tom, že nás málem předbíhají země jako Rumunsko“, analyzoval Niedermayer.
„Efekty přijetí eura na reálnou životní úroveň jsou velmi malé, to je spočítáno. Existuje eurozóna jih a eurozóna sever, je to nestabilní společenství. Primárně se musíme bavit o tom ne jak je ČR připravená na euro, ale jak na tom eurozóna je a jak to funguje“, završil svůj vstup Mora.
Názorově bohatou debatu uzavřel Ludovít Ódor: „V Evropě jsme na jedné lodi, mít radost z toho, že díra je na druhé straně, to není šťastné. Měli bychom společně všichni pracovat na odstraňování asymetrií. Nyní je důležité hlavně restrukturalizace státních dluhů.“
Podívejte se na celou debatu
Kromě uvedeného v debatě zazněly také názory centrálních bankéřů na cílování inflace a jejím vývoji v České republice z pohledu ČNB, jaké činnosti centrální banky vlastně provádí, jaké možnosti zůstaly po vstupu do Bankovní unie slovenským bankéřům či jaká opatření v podobě strukturálních reforem museli Slováci realizovat, a které z nich v Česku dosud chybí. Celou debatu si pustíte na tomto odkazu.
