Pojďme a pověsme soudkyni ! (2.)

Obrovský problém hodnocení případu V. Mlynáře je i v jeho politizaci. Před soudem stanul bývalý ministr. Kdysi úspěšný novinář, později člen konkrétní strany a člen konkrétní vlády. Navíc fešák! A každý vůči takové straně nebo vládě má nějaký názor, sympatie apod. A touto optikou pak i podvědomě posuzuje jakýkoli čin, jež se dotyčného favorita či neoblíbence týká.

V Mlynářově případě je věc dokonce ještě pikantnější: úspěšný novinář, liberál se zajímavým rodokmenem. V těchto měsících a prizmatem Kmentovy knihy "Kmotr Mrázek" nahlédnuto, je možná interesantnější než otec - slavná postava Pražského jara 1968 - jeho matka. Ekonomka Rita Klímová působila po "revoluci" 1989 mj. jako naše velvyslankyně v USA. A jako její šofér u ní začínal kariéru nejbližší druh mafiána Mrázka ve státobezpečnostních funkcích - pozdější ředitel odboru bezpečnosti NBÚ Martin Hejl...
Mlynářův stranický expředseda Němec nedávno ve službách Topolánkovy vlády coby rychlá spojka s dr. Veseckou a NSZ zajišťoval řádné ošetření případu Čunek. A koneckonců - Mlynář je v současnosti poradcem (všeschopného) ministra financí M. Kalouska... Samo o sobě výživná kombinace.
A že se ve shovívavosti k Mlynářovu počínání shodnou exponenti vlády i opozice? Právě to by mělo být občanu se samostatným úsudkem varováním! Kapři si rybník nevypustí. Šupináč nebo lysec. A podobně jako se jim nikdy nepodaří shodnout třeba v otázkách omezení imunity, tak se v tichosti vždy podpoří ve věcech posilování svých platů, prebend ale třeba i toho, že v rámci politického boje nejdeme nikdy až "na tepláky" ... Hoď kamenem, kdo jsi v politice bez viny a co kdyby jednou někdo hodlal kriminalizovat moje "politické" působení. Tahle falešná a tragická "profesní" solidarita funguje v politice, v medicíně, v justici ... V daných souvislostech pak fakt, že blízkým spolupracovníkem předsedy ČSSD J. Paroubka je další člen unionistické partičky kolem Němce a Mlynáře Petr Dimun, též zřejmým a logickým vysvětlením krotkého opozičního stanoviska.
Takřka celá společnost je přesvědčena, že politici kradou případně páchají i jiné zločiny. A čím jsou výše, tím víc kradou. Jsou na to i důkazy a zůstávají po nich miliardové škody. Kolik jich bylo odsouzeno za takové počínání v posledních osmnácti letech? Jeden, ten kočárkový a Mrázkův "dědek" Ivo Svoboda (jinak finanční mág OF a později Zemana a ČSSD), že?! Kolik komunistických pohlavárů bylo pohnáno k spravedlnosti za nekonečné zločiny předchozího režimu ...?
A ejhle, máme tu případ ministra, který vážným způsobem poruší zákon a zneužije svých pravomocí (co kdyby třeba podle Mlynářova mustru založil Langer beztrestně Policii, s.r.o. a jednatelem učinil Dalíka?). Tři na sobě nezávislé právní instance se shodnou, že k protiprávnímu jednání došlo. Liší se v interpretaci otázky trestu. Chudák Mlynář: coby ministr Grossovy vlády udělal malér a pak musel rok čekat, jestli nakonec půjde sedět nebo ne. Hmm...
O kolika případech skutečně tragických justičních omylů jsme se dočetli od zavedení testů DNA do důkazní praxe? U kolika kauz jen americká justice přiznala desetiletí bezdůvodné kriminalizace skutečně nevinných lidí? Kolik takových se po posezení na elektrickém křesle žádné satisfakce nedožilo?
Kolik let trvalo Vladimíru Hučínovi, než se domohl spravedlnosti? Kolik to jeho i jiné postižené zoufalou českou justicí stálo peněz, nervů, kariér, rozvratů rodin apod.? A to raději ani nepřipomínám kauzu Kájínka a další právní flákoty jen pro silnější žaludky... Nebo třeba i "můj" případ vydíraného architekta Řičáře: neprovedl vůbec nic zločinného, jen si dovolil udat vysoko postavené potentáty. Živoří s celou rodinou někde a kdovíjak... (no comment) a ten, co plánoval se starostou Péťou jeho likvidaci, někdejší vysoký vládní úředník Zd. Doležel, pózuje kamerám s novou frizúrou, na probíhajícím soudu. On tuší správně, že svou knihu a docenturu v klidu dopíše, že ani na něj nedojde ...
Ale teď je moderní fňukat nad nejistotou prominenta Mlynáře, jaký trest za své nepochybné protiprávní počínání obdrží. Co bych já dal za to, kdyby mi nějaká Slepičková v řádném procesu řekla: za konkurs firmy Golf Ještěd vám uděluji trest smrti. Do očí, v mé přítomnosti, s právem na obhajobu a na odvolání.
Jak to ale vypadá v praxi? Soudkyně mne okrade o veškerý majetek za mými zády, vezme za to úplatek, veřejně se kamarádíčkuje s mafiány; abych se nemohl bránit, nezasílá mi úmyslně ani základní soudní rozhodnutí a když se bráním? Nejdřív o mně kolegům šířila, že jsem feťák, pak to zmírnila na kuřáka a nakonec mne křivě nařkla, že jsem plánoval její vraždu. Vše bez jakéhokoli trestu, bez možnosti nápravy toho všeho, co zničila...
Znám z každodenní praxe ve prospěch skutečně poškozených neuvěřitelné případy zoufalých lidí, kteří si kvůli svévoli české justice sáhli na život, byly jim zcela zničeny životy, rodiny, přišli o majetek i o čest, žili jak prašiví psi třeba i v jeskyních ... To vše je realita "právního státu" ČR přelomu tisíciletí, pane studente Chaloupko. Jestli Vás zápal pro věc spravedlnosti neopustí, rád Vás s nimi seznámím. S tragickými osudy obětí české justice - bez Sokola za zády, bez mediální podpory a bez světla naděje na konci tunelu. Koneckonců - nemáte to ke mně "za kopec" na golf v Rozstání daleko ...
Jenže ony to nejsou případy asi až tak mediálně atraktivní. A karmy se za ně nedávají. Což mne přivádí ke kacířské myšlence, jestli by nebylo záhodno zrušit karmování u článků bloggerů na idnes. Možná to některé příliš motivuje / stresuje. Ulehčilo by se tak některým autorům i čtenářům ...