Tak ty fiktivní rozhovory se mi fakt líbí :-).

Tohle je ale bohužel hóóóóódně filosofická otázka, kterou jste nakousnul. Ono totiž platba za lepší kloub automaticky říká že ostatní dostanou to horší.

Už s tímto samým faktem se bude spousta lidí hodně těžce smořovat. Nicméně co je mohem závažnější je, že "kdosi" bude muset rozhodovat o tom co je to ten horší kloub. Tady bude hodně velký kámen úrazu, protože jak víme, lidská společnost není dokonalá a už vůbec není spravedlivá.

Pak se klidně v budoucnu může stát že někdo jednou řekne že ten horší kloub = žádný kloub. Všechny jsou tak strašlivě drahé, že bez doplatku budete dosmrti kulhat. Tak jako to dnes říkáme u zubů.

Bohužel zdraví je trošičku jiná komodita než všechny ostatní. Za ni jsou lidé ochotni utratit cokoliv. Vždyť k čemu je život bez zdraví? Život v trvalých bolestech, život na hranici smrti, život bez milovaných kteří zemřeili...

Filosofický problém zdravotnictví tak jako dnes už téměř všech oborů je ten, že stojí na ramenou předků a společnosti.

Byl by doktor bez vysoké školy kterou vystudoval, bez jejich učitelů? Byl by doktor bez střední nebo základní školy? Byl by doktor bez předků kteří mu ukázali jak na to? A když je konečně tedy doktor, tak natáhne ruku a řekne a teď.... teď mi za to všechno pěkně zaplaťte.

Elektrotechnika který vynalezne nový druh polovodičové součástky a řekne si o miliardu dolarů klidně pošleme "někam". Sice jsi tu součástku vyvinul na naší škole, kterou jsme ti my zaplatili, sice jsi ji vyvinul z materiálů které objevili tví předci v jimi postavené jaderné elekrárně, a na již 30 let obecně známem principu, ale ok. Je to tvůj objev a tak si s ním dělej co chceš.My ji nechceme a raději pojedeme postaru.

U zdraví to ale říc nelze. Tam je to jasně dané. Buď tu miliardu zaplatím a neumřu a nebo ji nezaplatím a umřu. Být či nebýt. Toť otázka.

Proto soukromé peníze ve zdravotnictví vždy budou problém. Ať už budou pacienti sebeuvědoměleší nebo zcela neuvědomělí.

Podle mě je hlavně otázka co kdo považuje za funkční systém. Pro mě jakýkoliv systém který se nedokáže dostatečně postarat o všechny, není funkční.

Nemusí mít všichni stejně, ale je pro mě nepřijatelné aby 100 lékařů léčilo jednoho miliardáře, přestože venku leží 100 obětí pandemie.

Tržní systém tedy pro mě nemůže fungovat nikdy.

Druhá otázka je, zda by šel aktuální systém zdravotnictví vylepšit, a tam jsem si jist že je cesta jak najít kompromis.

Zo života:

U kardiológa: prosím o záťažový "kardio" test a doporučenie, do akej záťaže môžem cvičievať.

Kardiológ: nemáte na to indikáciu, riešte si to privátne.

U športového lekára: chcem si objednať (a zaplatiť) kardio záťažový test.

Lekár: liečite sa na srdce?

Áno.

Lekár: tak len ak predložíte potvrdenie kardiológa, do akej záťaže vás môžeme testovať.

U kardiológa: môžete mi túto hranicu stanoviť?

Lekár: nemáte na to indikáciu.

Lekár na internete: kardiaci, aj vy primeraným cvičením posilňujete srdce a prispievate k svojmu zdraviu. (Takže ani ochota platiť nemusí vždy viesť k výsledku).

Vy si sám odpovídáte...

Kardiológ: nemáte na to indikáciu, riešte si to privátne.

Opravdu stačí říci kardiologovi, že si to zjištění zaplatíte ze svého u něj a on žádnou indikaci nebude potřebovat...

Mně to vyznívá jako jeden velký blábol. 5 let jsem žila a pracovala v Rakousku a přestože je tam zdrsvotní systém kombinovaný na pokladnu a privátní, preventivní odběr krve jednou za 3 měsíce je tam naprosto běžný. A je jedno, jestli si to pacient zaplatí sám nebo to jde na pojišťovnu. Rozdíl je pouze v tom, že samoplátce se může odjednat na čas, zatímco na pojišťovnu si holt musíte vysedět frontu.

Náš veterinář má mašinku, do které dát ampulku s odebranou krví a za 20 minut máte výsledek, bakterku samozřejmě ne. Tedy na počkání.

Od lékaře bych čekal poněkud stručnější a hlavně pravdě více odpovídající text.

Zdůrazňuji, že si opravdu myslím, že dochází k plýtvání a že by měla být nějaká spoluúčast. Bohužel neufinancovatelnost všech moderních léčebných postupů a léků za současného stavu ekonomiky je zřejmá a nevyplývá z "komunistického" myšlení některých pacientů (ale ani z "kapitalistického" myšlení některých lékařů).

Ale to by chtělo od autora se nad tím zamyslet a nepsat agitky.

Hlavně se zamyslet, kde se ztrácejí peníze. Nedávno jsem navštívil jednu vyhlášenou kliniku v M.B. Jen jsem zíral: vše ze skla, i schody!

Kéž by to bylo tak jednoduché (já i manželka pracujem v oboru) ... Některé postupy vynucené pojišťovnou josu šílené:

- pacient, který by mohl jasně ihned chodit do práce, musí čekat až se prokáže že levnější léčba 100% nefunguje , a pak snad dostan plnohdnotnou ...

- je otázka jaká je cena života, připlatíte si třeba 1 M za rok ?

atd ...

Z druhé strany, na kolika % ta levnější léčba nefunguje. O kolik je za "super" léčba draží. Kolik jiných lidí se nedostane k léčbě vůbec, pokud budeme rovnou používat tu dražší léčbu?

Autor je ředitel privátní kliniky. Tak tím je řečeno vše. Nikdo netvrdí, že plýtvání, kdy se třeba na recept psaly nebo možná stále ještě píší léky za desetikoruny, je v pořádku. Ovšem na druhou stranu bych panu doktorovi doporučoval výlet za velkou louži, aby se podíval, k čemu to vede, když se ten úžasný privátní systém vymkne kontrole. Dobře postaráno je o 10% těch nejbohatších a ostatní jsou před volbou, prodej dům nebo pojdi. Anebo pojdi rovnou, protože ani nemáš co prodat.

za velkou louží to ale není čistě tržní systém.

Dobře napsáno.

Máme unikátní zdravotní systém. Socialismus / všichni máme nárok na vše / v prostředí kapitalismu.

Tohle prý nemůže fungovat.

Ale ano - u nás už 30 let.

Ono by to mohlo fungovat dobře, jen je potřeba nastavit, co má fungovat na sociální bázi a co na tržním systému.

Říkám: nedělejte to ani levicově a ani pravicově, ale dobře.

U nás byl neprůchodný o poplatek 30Kč za návštěvu lékaře. ČSSD ho slavnostně zrušila. Důchodci, kteří se doma nudí, chodí k lékaři jen tak, že je něco píchlo a těší je, jak se jim mladá doktorka věnuje a posílá na různá vyšetření. Nafasují drahé léky zdarma, které doma v šuplíku projdou. Pak se třeba diví, že na onkologické vyšetření čekají měsíc a diagnózu se dozvědí když už je pozdě.