Každý rok se těšíme na týden poznávání naší malebné české kotliny, každý rok nadáváme na zavírací pondělky na státních hradech a zámcích (vč.dalších institucí potřebných pro cestování), když každý rok na "naše pondělí" vždy zapomeneme.
Prázdninové cestování je kouzelné. Kamkoliv. K moři, do hor, nebo třeba po krásách (i nekrásách) naší rodné hroudy. Je smutné, když byl někdo třicetkrát v Chorvatsku (dříve Jugoslávii), ale nikdy nebyl na Sněžce, u třeboňských rybníků nebo třeba na zámku v Kroměříži. Když se Plzeňák nikdy nepodívá do Beskyd a Ostravák na Šumavu. Tyto nedostatky se snažíme už léta alespoň částečně napravovat, a proto cestování po cestách i necestách, městech i vesničkách, rovinách i kopečcích, věnujeme alespoň jeden prázdninový týden.
Máme zdatné pomocníky, ale i ty, co to s turisty po naší republice stále ještě nemyslí vážně (a v médiích brečí nad nedostkem financí). Za posledních dvacet let se neuvěřitelně zlepšilo ubytování, kvalitou i kvantitou. Často jsou české apartmány a penzióny vybaveny lépe než vlastní domácnosti turistů, na oběd už také není pouze guláš nebo smažák. Skvěle značené turistické trasy a nejrůznější poznávací okruhy i v místech, kde bychom to v žádném případě nečekali.
Ale mráz nepřichází poze z Kremlu, ze záhrobí 2.poloviny 20.století na nás dýchají i naši čeští kostlivci. Menší i větší, ale největší ze všech se jmenuje PONDĚLÍ. Přesněji řečeno, formulka známá všem milovníkům hradů a zámků, "pondělí - zavírací den". Tuhle se mě známí ptali, jé, ty pondělky ještě stále trvají.? Ano. V době Windows 7 nebo ratingu AA+ v USA se tomu opravdu nechce věřit.
Lépe řečeno, zavírací dny v pondělí platí pouze na státních hradech a zámcích, či jiných památkách, soukromých ani většiny obecních památek se to netýká. Ale na mapách se u značek vlastnictví bohužel neuvádí, je lepší se v pondělí příbytkům našich feudálních předků preventivně raději vyhnout.
Takže ani letos nás pondělí bohužel neminulo a (ne)překvapilo, ale vyzbrojeni internetem, jsme před branami našich státních památek naštěstí nepřešlapovali. Je fakt, že jsme do Prachovských skal jeli s troškou nejistoty, zda i do lesa nebude v pondělí vstup zakázán. Měli jsme štěstí, pokladní při vstupu pondělky asi nevadí, bodře nás vítala slovy, snad nezmoknete. A my na oplátku rádi zaplatili desítky korun s pohledem na vůbec ne modrou oblohu. Restaurace, bufety a stánky v tomto krásném kraji jely na sto procent (otevírací doba celý týden). Po našem nedělním příjezdu do jednoho z center Českého ráje a při prozkoumání malebného místa našeho týdeního pobytu jsme se dozvěděli, že místní infocentrum v neděli zvírá ve čtyři a v pondělí má zavřeno. No nic, mapu jsme stihli koupit ještě včas. Hned naproti stojí nádhrný roubený dům s ještě kouzelnější hospodou uvnitř. Pohledná děvčata se otáčejí a u dubových stolů hosté slintají nad výborným domácím jídlem a skvělým pivem. Ale v neděli se tu nenavčeříme, zavírají už v sedm. Takže dnes pouze kafe a na večeři (viděli jsme úžasnou rajskou a svíčkovou) až zítra. Ale ouvej, roubenka i s mistní galerií a hospodou má v pondělí zavřeno. Ještě že je naproti sámoška, kde nakoupíme něco proviantu a snad to pondělí nějak přežijeme.
Se zavíracími pondělky, resp. jakýmkoliv jiným dnem, jsem se v Evropě nikde nesetkal. Turista je zlatý důl. Někdy je dokonce vstup i docela zadarmo. (Ale i v Holandsku je vlastně jedno muzeum v pondělí zavřené, je provozované naším státem, muzeum J.A.Komenského). 1/7 výdělku za týden v kasách našich státních památek chybí, přesouvá se do pokladen soukromých či obecních hradů a zámků, však on to poplatník daní zatáhne. Že by to byl takový problém alespoň o prázdninách zajistit celotýdení provoz tak, jako je to běžné jinde? Možná sbírat peníze ze země se nikomu nechce, a tím pádem je zbytečné o tom vůbec mluvit.
Ale jasně, ani pondělí nic nezmění na tom, jak je nádherné prázdninové putování po vlastech českých.
