I když je zdravotní péče v našich končinách dovedena téměř k dokonalosti (samozřejmě, z hlediska možností aplikace současných znalostí a financování), přesto se někteří romanticky ohlíží o 100 let zpět. Naopak, o 100 let zpět by se měla vrátit instituce maturit.
I přes neprůhlednou a nekonečnou houšť novinových článků o krizi a zkorumpované politice (po letech, bohužel i s přispěním tzv.seriózních médií, se podařil vypěstovat názor, že co politik, to nečestná a zkorumpovaná svině) a každoročně se opakujících sezóních témat (typu "Velikonoční zvyky na jižní Moravě, či Nejlepší pláže na jižní polokouli), se občas vrací i staré evergreeny typu domácí porody s porodní bábou ano či ne.
Zda porod ve zdravotnickém zařízení je nejbezpečnější způsob jak pro ženu, tak pro dítě, nechť posoudí lékaři či právníci, ale jako laik, i když pocházející z rodiny zdravotníků, si myslím, že stále jěště je. Jako muž nemůžu posoudit, nakolik je pro ženu příjemnější rodit v obýváku nebo na porodním sále (myslím, že když nastane ta rozhopdující chvíle, je to každé úplně fuk), ale proč se historicky přešlo rodit z kuchyní (obýváky nebyly) do nemocnic, je myslím jasné. Opravdu rychlá a fundovaná lékařská pomoc při komplikacích je pouze tam. Je samozřejmě další věc, jaké je v nemocnicích vytvořeno prostředí, nakolik je vlídný personál, nebo jak funguje organizace "práce". Porody typu "možná horká voda a umyté ruce" stále probíhají ve třetím světě a pokud se tamní žena dostane rodit do alespoň nějaké nemocnice, je to považováno za luxus a absolutní pokrok. Proč si toho nevážíme?
Ale na druhé straně žijeme v moderní liberální době, kdy osobní svobody by měly být nade vše. Takže proč neumožnit i domácí porody? Jsem všemi deseti pro, aby si každý dělal, co uváží za nejlepší pro sebe a své blízké. Nekriminalizujme porodní asistentky, že něco zanedbají, či nezvládnou. Rodička si ji vybrala dobrovolně a musela počítat s tím, že nepřijede zrovna primář Mázl a také s tím, že bere na sebe odpovědnost za celý další průběh porodu a případné následné komplikace. Státní zdravotnictví tato rizika bere na sebe pouze v případě, že se dodrží jedno, a to, pokud se rodička dostaví do porodnice. Samozřejmě, záchranka přijede ke každému, kdo poptřebuje pomoc, tedy i ke komplikovanému porodu, ale nyní již za peníze. A za peníze (a nemalé) bude i následná péče a výlohy za léčbu možných dalších následků (třeba i dlouhpletých), které byly způsobeny pozdním lékařským zákrokem. Toto by ještě před porodem měli zvážit a podepsat rodiče všech "alternativněživotních" vyznání a zkontrolovat úspory.
A co takhle očkování našich ratolestí? Pro někoho možná další velký problém. Opět se musím vrátit k předchozímu odstavci, stát nabízí pomoc, ale neměl by nutit. Následky (nejen finanční) vč. těch společnských nese rodič. Pokud srovnám riziko jízdy autem pod vlivem alkoholu a dobrovolně nenaočkovat své dítě proti záškrtu nebo obrně, raději bych si vybral auto a těch pár dvanáctek a panáků.
Máme po porodu, očkování a jen se párkrát obrátíme, blíží se maturita.
Jaká vlastně bude, nikdo neví. Neustále se mění. Důvodem dnešního schizofrenního stavu bylo jistě chvályhodné zkvalitnění této zkoušky poté, co se neúměrně devalvovala její úroveň přímo úměrně s množstevním nárustem "tzv.studijních oborů", které jsou zakončeny maturitou.
Místo, aby se přistoupilo k rozumné selekci oborů, které si maturitu zaslouží, nejen z hlediska skladby předmětů, ale třeba i reálné perspektivy dalšího směřování studentů dál na vysoké školy, přistoupilo se ke státním maturitám stylem zbyrokratizování celého maturitního procesu (a vyhozením neskutečného množství peněz), který ve svém důsledku nejen, že nakonec nezkvalitnil samotnou maturitu, ale především otrávil celou generaci studentů a samozřejmě i kantorů, kterým nic jiného nezbývá. Státní maturity nenastavily jednu společnou laťku pro maturanty, aby tedy maturita byla pouze jedna (a kvalitní), ale aby opět prolezli všichni, tedy i zámečníci a švadlenky (proboha, nemám nic proti těmto profesím) a posvětili pouze stav, který tady neoficiálně existoval, tedy maturitu lehkou a těžkou, která byla dána úrovní sudentů té, které školy a studijního oboru. Akorát to zabalil do tuny papírů, křiku a zdá se mi i slušné míry šikany právě těch studentů, kteří šli do těžší varianty. To, že nikdo není schopen říct, jaký má význam lehčí a těžší varianta maturity pro další život, je další chybou státních maturit. Vysokým školám je to jedno, mají vlastní přijímací řízení, a pokud stav zůstane tak, jak je, studenti by museli být na hlavu padlí, kdyby šli do těžší varianty. Nebo se někdo odváží stanovit, že pro vstup na univerzitu je nutná těžší varianta? Nebo policistům stačí ta lehčí? Nebo vznikne maturita se střední obtížností? Možná někdo na ministerstvu nakonec navrhne dělat jěště nějakou předmaturitní zkoušku. Když mohli zavést testování školáků na základních školách?
Co se takhle vrátit o "sto let zpět", snížit počet maturitních oborů, kvalita řemeslníků se stejně podle maturity neposuzuje. Maturitu vrátit pouze do vod gymnázií, průmyslových, příp. dalších odborných škol a kvalita maturit poletí raketově vzhůru. A nic by to nestálo. Možná odbourat nesmyslná kritéria určitých státních povolání, kdy je maturita vyžadována, ale již nespecifikována. Aby policistovi nestačila maturita ze zemědělské školy a samozřejmě i naopak, kdy kluk bez maturity policistu dělat nesmí.
A hlavně se nedívat za hranice, kde mají 90% maturantů, z nichž je 50% nezaměstnaných.
Vidím vše zjednodušeně? Někdy jdou ale i složité věci dělat jednoduše.
