Po obědě na Gírovou

Gírová (840m) je krásný osamocený kopec téměř na česko-polsko-slovenských hranicích v Beskydech. Poprvé jsem ji zdolal ještě na gymplu, kdy jsme se na ni s přáteli dostali vlastně omylem. Pod vlivem nápoje ovocného původu jsme se z nádraží v Mostech u Jablunkova vydali opačným směrem než jsme původně chtěli. Tehdy jsem ještě netušil, že se v budoucnu stane mým určitě nejnavštěvovanějším kopcem!

Zima pod Gírovou-únor 2008

Má budoucí žena pochází totiž právě z obce, kde jsme si oného sobotního rána popletli směry a po červené značce se vydali nikoliv na Velký Polom, ale na Gírovou. Polehčující okolností bylo pro nás tehdy obzvlášť šeredné počasí, mlha a jemné mrholení.

Nyní při každé navštěvě příbuzných, v rámci okysličení mých útrob, po obědě (nebo i před) vyskočím na Gírovou. Pokaždé si vzpomenu na ten deštivý den, kdy jsme došli někam, kam jsme původně nechtěli (a hospoda byla tehdy zavřená).

Od nádraží v Mostech po červené (nutno zvolit správný směr), kolem sjezdovek přímo do kopce zvaný Grůň (kolik je vlastně v Beskydech kopců pojmenovaných Grůň?). Čím výše jsme, tím se otevírají krásnější výhledy na celý Jablunkovský průsmyk a na protější hřeben kopců, tvořících východní čelo moravské části Beskyd. Polom, Kozubová, Ostrý, Javorový, prostě úžasné panorama.

Noříme se do lesa a z hřebene Grůně již vidíme na opačnou stranu, na polské a především slovenské kopce. Míjíme chatu Studeničné a dostáváme se na louky pod Gírovou, možná nejpěknější část celého výletu. V létě plné kopretin, v zimě s peřinou nedotčeného sněhu. Jdeme po  hřebeni Girové, jižním směrem se v dálce černá nezapomenutelná silueta Malé Fatry, severním potom dohlédneme do Jablunkova nebo až do Třince. A už je vidět konečně i cíl cesty-Gírová. Cesta vede opět lesem, ještě chvíli dokopečka a jsme před stejnojmennou chatou. Nádherná tradiční prvorepubliková horská chata. Skvělá obsluha, jídlo a pití. Otevřeno celý rok. Pokud je ovšem nutné zdolat poctivě i vrchol Gírové, nesmíme ihned zapadnout do lokálu, ale musíme vystoupit ještě do prudkého stoupáku za chatou. Odměnou jsou výhledy především na polskou a slovenskou stranu, na Velkou Raču, Malou Fatru a při obzvlášť dobré viditelnosti i na Tatry.

Mám rád tento kraj!  

Autor: Michal Vavřík | pondělí 11.2.2008 7:16 | karma článku: 29,37 | přečteno: 2813x