K moři přibalte pohorky!

Výlet do prosluněných skalnatých hor v okolí mé oblíbené chorvatské Bašky na ostrově Krk je pokaždé nádherným zážitkem. Vyrazit je nutné brzy ráno, kdy slunce právě vychází, ještě tolik nepálí a vlahý větřík voní po borovicích a mořské soli.

Zrak je upřen na sklanaté vrcholy, jejichž východní strana je již zbarvena do růžova. A všude úžasný klid, pouze v dálce pobrukuje loď s opožděným rybářem vracejícím se do přístavu. Usedám na dosud chladnou skálu a se zatajeným dechem se nechám unášet přes mořskou hlubinu pode mnou až k obzoru. Dobíhají mě dva ranní běžci, kterým na pěšině uhýbám a před výstupem do horského sedla jim dávám náskok. Toto letní ráno si chci vychutnat sám. Zbloudilý racek udělá ve výšce obrat a vrací se zpět nad moře. A mezi tí slunce rychle stoupá nad horský hřeben Velebitu na protější pevnině. Klopýtám vzhůru prudkou kamenitou stezkou ve vápencové suti, která je ostrá jak břitva. Výstup netrvá dlouho a na obzoru se v sedle objevuje silueta směrníku jako vystřižená třeba z Vysokých Tater. Na vrchol Bagu (180 m) je to již opravdu kousek a teprve odsud si vychutnávám nádherný výhled na jižní část ostrova, odkud se z moře vynořuje horský hřeben a pomalu se zvedá k severu do vnitrozemí. Tam dole je patrný jasně červený maják v moři bílé a žluté. Sestupuji zpět do sedla a váben majákem vydávám se po kamenité stezce na druhou stranu hřebene do vyprahlého údolí. Skály kolem jsou rozervané a stráně porostlé pouze nádherně žlutým bodláčím. Čím více sestupuji dolů, tím je větší vedro a ticho. Je teprve kolem deváté a slunce pálí ja v poledne. Maják je ve skutečnosti mnohem menší, než se zdál. Ovšem jeho červená barva teď s bílou skálou kontastuje ještě mnohem víc. A dál už jen moře. Slunce se mezitím tlačí stále víc nad hlavu a můj stín se zkracuje. Nikde ani živáčka. Výstup zpět do sedla je opravdové peklo, dopil jsem zbytek vody a jsem rád, že po ostrých kamenech se jde do kopce rychleji, než naopak. Úplně mokrý sestupuji ze sedla zpět do borového lesa mezi kamenné zídky a měkoučkou stezkou po jehličí se ubírám zpět mezi plážové rekreanty.

 

Autor: Michal Vavřík | úterý 27.7.2010 7:07 | karma článku: 13,14 | přečteno: 1754x