Zátím jsem se to nedozvěděl. Možná proto, aby všechny ty nesmyslné konference nebyly v Bruselu a náklady nesly i členské země, možná proto, aby úředníci EU něco pocestovali a nezapomněli, kdo že to do EU vlastně všechno patří.
Tak nějak to vnímám já. O samotném předsednictví, o výsledcích konferencí, které pořádá předsednická země, o nějakých konkrétních závěrech z nich vyplývajících se nepíše a nikdy nic nepsalo. Jakýkoli výstup předsednictví je zřejmě tak zbytečný, že je zbytečné o nich také psát. Možná, že ani žádné nejsou. Domácí zpravodajství všech médií řeší jiné problémy, resp.problémy, které se dotýkají přímo nás, zahraniční většinou nejrůznějších katastrof, nebo šilhavých vačic. Hitem, a myslím, že nadlouho, je samozřejmě enormní zadlužení všech zemí tzv.euroatlantické kulturní oblasti, které stačily za padesát let nasekat takové dluhy, že se z toho již možná ani nedostaneme. Řeší se bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu, že možná nikoho ten nestyda neznásilnil, řeší se rušení jaderných elektráren v Německu a odběr nedostatkové energie z Francie a z Česka (z jaderných elektráren).
Mohl bych pokračovat opisováním novin až do rána, ale o institutu předsednictví EU bych se nedočetl zhola nic. Až na dva dny v roce. To když se předsednictví po půl roce střídá. Právě dnes jsem se v rozhlase dozvěděl, že Maďarsko předsednictví předává Polsku. Ano, o Maďarsku se psalo v souvislosti s pogromy na Romy, nebo se znárodněním penzijních fondů, ale o předsednictví ani slovo. Poláci prý předsednictví plně podporují a určitě nebude vadit, když budou na podzim volby. To byla asi narážka na předsednictví české, kdy zrovna v jeho poločase padla vláda.
Naše předsednictví bylo vůbec veselé od začátku až do konce, alespoň se oněm psalo. Bohužel, opět ne v souvislostech, pro které předsednictví samotné vůbec existuje. Začalo to plastikou Entropa Davida Černého (mě se docela líbila), který prý původně oslovil umělce z členských zemí, ať zobrazí svoji zemi, jak ji vidí, nakonec prý všechno ale vymyslel sám a urazil hned několik hrdých balkánských zemí. Byl problém to říct hned? Po pádu vlády začali do Bruselu jezdit jiní ministři a všem to bylo asi jedno. Akorát se museli bruselští představovat Čechům dvakrát. A hodnocení? Nic jsme prý nepokazili. A šlo vůbec něco pokazit? A pokud by po roce Kalousek kamarádsky nevytáhl na svého koaličního kolegu předražení zakázek na ozvučování sálů pro zbytečné konference, nikdo by si na naše předsdnictví ani nevzpomněl.
O Polském předsednictví se bude možná ale psát ještě jednou, a to, pokud Brusel Polákům schválí přijímat Chorvatsko do EU ve Varšavě, ale nemají to prý ještě jisté.
Zajímalo by mě, kolik bude stát polskou kasu ozvučování jejich sálů.
